Je riziko chytridiomykózy stejné pro všechny evropské žáby?

Obojživelníci jsou v současnosti globálně jednou z nejohroženějších skupin obratlovců. Přibližně třetina druhů je považována za ohrožené vyhynutím. Na druhou stranu ne všechny druhy zaznamenaly v posledních desítkách let úbytky početnosti. To samé se dá říci o ohrožení infekcí houbou Batrachochytrium dendrobatidis, vyvolávající chytridiomykózu. Šíření této houby po celém světě je největším rizikem pro velké množství druhů obojživelníků, přičemž u několika desítek je nejpravděpodobnější příčinou jejich úplného vymření, a to například jak ve Střední a Jižní Americe, tak i v Austrálii. Mezinárodní kolektiv odborníků pod vedením Vojtěcha Baláže z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně sebral všechna dostupná data o výskytu chytridiomykózy (včetně nově testovaných jedinců) a na jejím základě analyzoval trendy výskytu onemocnění u evropských druhů obojživelníků. K nejdůležitějším zjištěním patří, že nejrizikovějšími skupinami jsou čeledi Alytidae a Bombinatoridae, naopak u rodu Rana je riziko infekce malé.

Využitelné výstupy: 
  • Byla shromážděna nová data o 547 jedincích 12 druhů ze 42 lokalit. Ve 32 případech byli jedinci pozitivně testováni na chytridiomykózu.
  • Infikovaní jedinci pocházeli z České republiky, Slovenska a Maďarska (9 ze 42 lokalit) a patřili ke druhům ropucha obecná, kuňka obecná, kuňka žlutobřichá, skokan hnědý a skokan zelený.
  • Infekce byla prokázána pouze u dospělých jedinců s výjimkou čerstvě metamorfovaného mláděte kuňky žlutobřiché v Maďarsku a mláďat kuňky obecné poblíž Mostu v České republice.
  • Nejčastěji infikovaným druhem mezi nově testovanými jedinci byla kuňka žlutobřichá s prevalencí dosahující až 50 % na maďarské lokalitě v pohoří Bakony.
  • Celkový datový soubor obsahoval údaje o 7403 jedincích (45 druhů, 19 států), z nichž byla infekce detekována u 788 jedinců (11 %).
  • Analýza ukazuje nenáhodný výskyt infekce jak z hlediska taxonomického, tak geografického.
  • Z taxonomického hlediska jsou více než náhodně infikovány druhy čeledi Alytidae a Bombinatoridae a rod Pelophylax, u všech ostatních skupin je infekce méně častá, než by se dalo očekávat na základě náhodného rozdělení.
  • Výskyt infekce z taxonomického hlediska se odlišuje od nulového modelu v České republice, Rakousku, Německu, Itálii, Španělsku a Portugalsku, ani jedna z taxonomických skupin ale nevykazuje stejný vzorec ve všech státech, pro něž jsou dostupná data.
Grafické přílohy: 
Je riziko chytridiomykózy stejné pro všechny evropské žáby?
Je riziko chytridiomykózy stejné pro všechny evropské žáby?
Zdroj: 
BALÁŽ, V., Voeroes, J., CIVIŠ, P., Vojar, J., Hettyey, A., Sos, E., & Bielby, J. (2014). Assessing risk and guidance on monitoring of Batrachochytrium dendrobatidis in Europe through identification of taxonomic selectivity of infection. Conservation biology, 28(1), 213-223.
Zadal: 
Michal Berec