Je předpověď katastrofálního poklesu množství hmyzu skutečně reálná a je možné identifikovat původce těchto změn?
Autoři článku se vymezují vůči studii provedené autory Sánchez-Bayo & Wyckhuys (2019), která se pokouší shrnout fenomén celosvětového úbytku hmyzu, snaží se ukázat na jeho původce a pokouší se o predikci úbytku v následujících desetiletích. Závěry této studie, varující před možným globálním úbytkem až 40% současného množství hmyzu, autoři článku považují za zkreslené a nepodložené. Poukazují na možnost diskreditace environmentálních věd v důsledku zvýšené pozornosti médií o tuto a podobné studie. V závěru autoři článku shrnují potřebu se tímto tématem zabývat způsoby a prostředky, které si zaslouží. Zejména zdůrazňují důležitost objektivní rešerše, využití meta-analýzy dostupných primárních dat a nezaujatého přístupu k jednotlivým možným faktorům.
Terčem kritiky je podle autorů článku účelový sběr dat v rešerši, akcentující data a studie o poklesu hojnosti hmyzu, přestože jsou k dispozici i data o růstu počtu některých hmyzích populací. Autoři článku rozporují možnost na základě takto provedené studie vyslovit domněnku o celosvětovém rozměru poklesu množství hmyzu. Domnívají se, že k takovému závěru by bylo potřeba použít větší a zároveň srovnatelné množství dat z různých geografických lokalit. Ve studii Sánchez-Bayo & Wyckhuys (2019) jsou jen 3 zdrojové studie z celkového počtu 73 studií z tropického prostředí, naprostá většina studií pocházejí z prostředí Severní Ameriky nebo Evropy.
Autoři článku jsou přesvědčeni, že ve jmenované studii byly selektivně preferovány studie z lokalit zatížených intenzivní zemědělskou činností, se kterou souvisí používání hnojiv a pesticidů. Závěry o poklesu množství jedinců či druhů z prostředí s touto ekologickou zátěží byly následně generalizovány. Autoři Sánchez-Bayo a Wyckhuys ve své studii dokonce označují intenzivní zemědělskou činnost jako hlavní faktor podílející se na klesajícím množství hmyzu a upozaďují další faktory jako např. ztrátu přirozeného prostředí, fragmentaci populace, invazivní druhy živočichů nebo změny klimatu. Autoři článku zde upozorňují, že celkově existuje velmi málo studií, které by se zabývaly objektivním hodnocením jednotlivých faktorů s potencí snižovat množství hmyzu, navíc, tyto studie intenzivní zemědělskou činnost zmiňují jen jako možnou, zatím nekvantifikovanou příčinu. Autoři článku zdůrazňují potřebu přistupovat k hodnocení jednotlivých faktorů objektivně, bez předsudků o jejich důležitosti.
Řadu nedostatků shledávají autoři článku dále v metodologii, ve statistickém zpracování dat a ve využití klasifikačních kritérií Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) v této studii. K odchýlení se od standardizovaných kritérií Červených seznamů IUCN hodnocení rizika extinkce dochází ve studii u časového hlediska, kdy IUCN doporučuje populační úbytek měřit v delší z period 10 let nebo tři generace, a dále u zvoleného kvantitativního prahu početnosti, kde IUCN doporučuje 80%, resp. 90%, ale Sánchez-Bayo a Wyckhuys zvolili 75%. Dále autoři článku kritizují absenci meta-analýzy, místo které Sánchez-Bayo a Wyckhuys nesprávně vycházejí pouze ze závěrů studií jiných autorů. Podle autorů článku má takový závěr velmi nízkou informační hodnotu a může být ovlivněn zájmy autorů předchozích studií.
Zde je k dispozici studie Sánchez-Bayo & Wyckhuys (2019):
Využitelné výstupy:
Autoři článku se připojují k výzvám k hledání dalších důkazů, nikoliv o známém úbytku hmyzu, ale o jeho velikosti a o důležitosti jednotlivých faktorů způsobujících tento úbytek. Tato studie totiž v zásadě zdůrazňuje nedostatek údajů o četnosti druhů v prostoru a čase. Důkazy o klesajícím množství hmyzu zahrnují tisíce druhů, které jsou v Červeném seznamu IUCN hodnoceny jako ohrožené, ale i přes existenci řady údajů a neoficiálních důkazů ukazujících na riziko vyhynutí mnoha druhů hmyzu a jejich klesající početnost není globální úbytek hmyzu stále kvantifikovaný. Autoři apelují na vznik nestranné, rozsáhlé literární rešerše, posuzování pouze srovnatelných dat a využití existujících prvotních dat, jakož i používání spolehlivých statistických metod a interpretace jakýchkoli výsledků bez nekritického předjímání o důležitosti jednotlivých faktorů způsobujících úbytek hmyzu. Pouze využitím správných dat a použitím vhodných analýz lze odvodit jakékoli závěry ohledně budoucnosti hmyzu a možné apokalypsy ekosystémů.
Zdroj:
Pedro Cardoso, Vasco Veiga Branco, Filipe Chichorro, Caroline Sayuri Fukushima, Nuria Macías-Hernández. Can we really predict a catastrophic worldwide decline of entomofauna and its drivers? Global Ecology and Conservation, Volume 20, 2019, e00621, ISSN 2351-9894
Zadal:
Alena Peltanová (překlad Denisa Dolečková)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
