Je invaze východní větve skokana skřehotavého nebezpečím pro západní populace?
Reprodukční systém skupiny tzv. „zelených“ skokanů (v anglické literatuře vhodněji označovaných jako „water frogs“) je dobře prozkoumaný. V našich podmínkách jej tvoří dva rodičovské druhy – skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus) a skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae). Hybridizací těchto druhů vzniká skokan zelený (Pelophylax kl. esculentus), jehož dlouhodobá existence vyžaduje opakované křížení s jedním z rodičovských druhů. Proto je označován slovem klepton, aby byl odlišen od „normálních“ druhů. U skokana zeleného je během meiózy eliminován genom toho druhu skokana, s nímž se kříží (například L v případě skokana krátkonohého L), a přenáší se pouze genom druhu druhého (v našem případě skokana skřehotavého – R). Tím je zajištěna stejná genetická výbava další generace skokanů zelených (RL). Klonálně přenášený genom (zde R) hromadí mutace, proto jsou kříženci dvou skokanů zelených s genetickou výbavou RR (nebo LL) v naprosté většině případů života neschopní. Tento systém je v současnosti ohrožen invazivní linií skokanů skřehotavých importovaných z východní Evropy a Balkánského poloostrova. Švýcarští herpetologové publikovali studii genetických interakcí mezi touto linií a původními švýcarskými skokany. Podařilo se jim identifikovat skokany zelené s genomem invazivní linie, jejich nízké zastoupení v populaci si ale vysvětlují specifickými biotopovými požadavky na prostředí.
- Ze 141 geneticky zkoumaných jedinců bylo 16 přiřazeno ke skokanu skřehotavému, 38 ke skokanu krátkonohému a zbývajících 87 jedinců patřilo skokanovi zelenému.
- Distribuce všech tří druhů není shodná a je zjevná odlišnost v biotopových preferencích.
- Byli identifikování hybridní jedinci s domácí i invazivní linií skokana skřehotavého.
- Genom invazivní linie skokana skřehotavého má výrazně vyšší hodnotu heterozygozity než genom linie domácí, je tedy možné předpokládat možnost nahrazení genomu domácích skokanů skřehotavých genomem skokanů z východní větve.
- Zastoupení hybridů s genomem invazivní linie dosahuje pouze 15 % a je také prostorově omezeno, což naznačuje, že potenciál šíření je omezený. Autoři si tento jev vysvětlují specifickými ekologickými požadavky východní linie a předpokládají možnost trvalé koexistence obou genetických linií skokana skřehotavého ve Švýcarsku.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
