Je expanze třtiny chloupkaté do subalpínských smilkových trávníků způsobena ukončením tradičního hospodaření nebo spadem depozic dusíku?
Článek se zabývá problematikou expanze třtiny chloupkaté do smilkových trávníků nad horní hranicí lesa v Krkonoších. Hlavními cílem práce je zjistit, zda je tato expanze zapříčiněna spadem depozic dusíku nebo ukončením tradičního hospodaření. Na experimentálních plochách v západních Krkonoších byl testován vliv čtyř zásahů: kontrola, hnojení, sečení a kombinace hnojení a sečení. Pro zjištění vlivu zásahů na šíření třtiny byly do těchto ploch přeneseny drny s dominantní smilkou tuhou.
Třtina rychle ustupovala ze sečených ploch a to bez ohledu na to, zda byly hnojeny. To poukazuje na vysokou citlivost třtiny k odlistění v oblastech nad horní hranicí lesa. Tato citlivost přitom není snížena ani dodáním většího množství dusíku. Sečení mělo naopak zanedbatelný vliv na metličku křivolakou. Sečení se tedy ukázalo jako vysoce selektivní proces, který působí především na vysoké druhy. Jeho vliv na nízké druhy je pak vedlejší, nebo žádný. Z ústupu dominantní třtiny tak mají užitek nízké druhy, především metlička křivolaká a smilka tuhá. Sečení prosvětluje porost a umožňuje klíčení a růst semenáčků smilky tuhé. Na hnojení také pozitivně reagovala tomka alpská. Jde opět o druh, který není sečením tak výrazně zasažen. Do přenesených drnů se smilkou tuhou pronikala třtina nejvýrazněji v hnojených plochách. Naopak nejméně ve všech sečených. Je tedy patrné, že hnojení společně s absencí managementu podporuje šíření třtiny. Expanze třtiny nad horní hranicí lesa je tak zapříčiněna kombinací dlouhodobé sukcese po ukončení tradičního hospodaření a zvýšením depozic dusíku v posledních desetiletích.
Sečení a hnojení bylo prováděno jednou ročně mezi lety 2005 a 2006. Jako hnojivo byl použit dusičnan amonný v množství odpovídajícímu 30 kg N /ha. Sečení bylo prováděno ve výšce 3 cm nad půdním povrchem.
Pokryvnost druhů
Hnojení mělo na pokryvnost druhů zanedbatelný efekt, naopak vliv sečení byl vysoce průkazný. Reakce jednotlivých druhů na zásahy je patrná z Grafu 1. Nejnižší pokryvnost třtiny byla ve všech sečených plochách. Je zřejmé, že hnojení nedokázalo podpořit regeneraci třtiny. Naopak metlička byla v sečených plochách relativně stálá a byla navíc hnojením podporována. Na hnojení reagovala pozitivně také tomka alpská. V roce 2002 bylo v sečených plochách zaznamenáno pět semenáčků smilky, které přežily až do roku 2006.
Produkce biomasy, výška porostu, hustota odnoží a květenství
Produkce biomasy třtiny byla relativně stálá ve hnojených a kontrolních plochách, naopak se velmi snižovala v sečených plochách (Graf 2). Tento výsledek odpovídá snížení její pokryvnosti. Porost třtiny byl průkazně nejvyšší v kontrolních a hnojených plochách a nejnižší ve všech sečených (Graf 3). Sečení tak výrazně snižuje výšku porostu, kdežto pozitivní efekt hnojení je zanedbatelný. Hustota odnoží byla nejvyšší v hnojených plochách a nejnižší ve všech sečených (Graf 3). Naopak hustota květenství vzrostla v plochách, které byly sečeny. Odlistění třtiny tak indukuje její kvetení. Tato reakce je pravděpodobně evoluční strategií, která zvyšuje pravděpodobnost přežití při disturbanci.
Šíření třtiny do smilkových drnů
Vliv na hustotu odnoží třtiny a její pokryvnost v přenesených drnech smilky byl průkazný u sečení i hnojení. Nejvyšší hustota odnoží v roce 2006 byla zaznamenána v hnojených plochách a nejmenší v sečených (Graf 4). Je tedy patrné, že hnojení společně s absencí managementu podporuje šíření třtiny.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
