Jaký má intenzita hospodaření v sadech vliv na ptačí populace v zimě?

Nezávisle na typu sadu (výsadby) bylo druhové bohatství pozitivně korelováno s rozlohou sadu (beta = 1.099 ± 0.305), rozlohou nesečené plochy travinného či bylinného pokryvu (beta = 0.826 ± 0.317), hustotou stromů (beta = 0.550 ± 0.245), druhovou rozmanitostí stromů (beta = 0.583 ± 0.253) a členitostí/pestrostí okolního půdního pokryvu (beta = 0.076 ± 0.028)Tradičně obhospodařované sady byly rozlohou spíše menší, měly nižší hustotu stromů na plochu a zápoj korun tu byl spíše intenzivnější. Měly také vyšší rozlohu nekosených ploch s vyšším podílem bylin. Obecně byly také zasazeny (z hlediska land-use) do členitější krajinné mozaiky, často v blízkosti lidských sídel, než intenzivně obhospodařované sady.Staré opuštěné sady a tradičně obhospodařované sady měly prokazatelně vyšší druhovou rozmanitost sledovaných ptačích druhů, než ty intenzivně obhospodařované. Bez ohledu na typ sadu (výsadby), druhové bohatství ptáků stejně jako jejich hustota byly pozitivně ovlivněny rozlohou nesečených ploch a rozmanitostí stromů.Druhy stromů a množství ovoce pozitivně ovlivňovalo druhové bohatství ptáků a jejich početnost, zejména v opuštěných sadech, zatímco u ostatních dvou typů sadů byl tento efekt méně výrazný.Autoři nezjistili statistický rozdíl mezi hustotou ptačích populací na třech sledovaných typech sadů. Další analýza environmentálních proměnných prokázala, že hustota stromů, jejich diverzita, rozloha sadu a „opuštěnost“ sadu má prokazatelný efekt na skladbu přítomných ptačích společenstev.Nezávisle na typu sadu (výsadby), byla početnost ptáků pozitivně vztažena k rozloze nesečené travinné nebo bylinné plochy (beta = 0.444 ± 0.159) a negativně k rozloze sadu (beta =  0.947 ± 0.160).