Jakou roli hraje vnímání UV záření ptáků a savců při vyhýbání se drátům vysokého napětí

 

  • Autoři soudí, že intenzita s jakou se někteří savci a na zemi hnízdící ptáci vyhýbají drátům vysokého napětí, je spojena (či spíše zesílena) se zrakovým vjemem, tedy jejich schopností vnímat UV záření.
Využitelné výstupy: 

 

  • Vedení vysokého napětí nepředstavuje pro živočichy zásadní fyzickou bariéru ani není jeho existence spojena s neustálou rušivou přítomností lidí. Přesto se mu někteří ptáci i savci vyhýbají. Na základě rešerše dalších prací bylo potvrzeno, že efekt "neviditelné bariéry" přetrvává v místě až tři desetiletí po odstranění vedení.

 

  • Ultrafialové výboje nad samotným vedením se projevují jako světlá koróna, výboje nad izolátory jako nepravidelné záblesky. Patrné jsou v rozmezí vlnové délky 200-400 nm, tedy méně než jsou schopni vnímat lidé, ale nejspíš jsou viditelné pro ptáky, hlodavce a také sobi/karibu (v závislosti na fyziologii a anatomii jejich rohovky).

 

  • Podstatné je i působení, či spíše projev optického jevu spojeného v UV spektru se stimulem pro živočichy. Výboje a záblesky jsou často (v 90 % případů) odraženy sněhem, což na živočichy vnímající UV působí intenzivněji. Ještě významnější je pak fakt, že výboje a záblesky nemají přesné uspořádání nebo danou frekvenci, čímž se i snižuje šance, že by si na ně živočichové mohli přivyknout.

 

  •  Tato pozorování jsou silným argumentem, že jsou sobi, potažmo ptáci a hlodavci schopni vidět UV "korónu" kolem vedení vysokého napětí. V praxi pak nejspíše nevnímají dráty jako pasivní stavbu v terénu, ale spíše jako linie mihotavě světlé záře. Tento předpoklad ale nevysvětluje, proč se jim vyhýbají i za denního světla nebo když vedení není zrovna pod proudem.
Zdroj: 
Tyler, N., Stokkan, K-A., Hogg, CH.,Nellemann, CH., Vistnes, A-I., Jeffery, G., Ultraviolet Vision and Avoidance of Power Lines in Birds and Mammals, Conservation Biology, Volume 28, No. 3, pp.: 630–632
Zadal: 
Radomír Dohnal