Jaké faktory ovlivňují přetrvávání orchidejí na vlhkých loukách?

Studie probíhala v jižních Čechách, kde se snažili zjistit 1) která rostlinná společenstva jsou spjatá s výskytem prstnatce májového, 2) jak je jeho prospívání ovlivněno klimatickými podmínkami, 3) jaké jsou nejčastější důvody jeho mizení, 4) zda může změna lidských aktivit, zejména kosení ovlivnit jeho výskyt a 5) pokusit se přesnou identifikací jednotlivých faktorů z tohoto druhu udělat bioindikátor luk vysoké kvality. S tím se pojilo i stanovení důvodů vymizení prstnatce na té které lokalitě (hnojení, vysušení, zničení stanoviště či neznámý). A jelikož se jedná o víceleté byliny, které nemusí kvést každý rok, bylo u každé, předem označené, určeno v jakém stádiu se ten který rok vyskytovala (kvetoucí, listy, nevyskytla se).
Všechna studovaná místa patřila do jednotky Calthion. Jen jedno patřilo do podjednotky Filipendulenion a zbytek do podjednotky Calthion. Nicméně výskyt prstnatce nijak nekoreloval ani s celkovou pokryvností bylinného patra, ani celková plocha jeho listů nijak nesouvisela s druhovou bohatostí na ploše. Přesto se jednotlivá místa mezi sebou lišila a to hlavně v závislosti na typu managementu a lišily se mezi sebou i jednotlivé roky pozorování. Prstnatec byl nalezen jen na třetině dříve známých míst a za jeho vymizením byla hlavně absence kultivace (kosení), přímé hnojení, ale i neurčitelné důvody. Navíc jen 18% míst, kde prstnatce dosud rostly bylo větších půlhektaru, jen 35% jich bylo koseno a jen 44% jich bylo podmáčených. K tomu připočtěme fakt, že jen na 24% míst bylo nalezeno více jak 100 jedinců, zatímco pod 10 jich bylo na plných 46% míst. Platilo pravidlo, že čím byla v daném bioregionu větší pokryvnost loukami, tím zde bylo i více míst s prstnatcem. Během tří let výzkumu byl na úbytku rostlin nejvíce vidět vliv kosení. Vůbec největší úbytek byl na nekosených místech, zatímco místa, kde se kosilo každý rok nebo ob rok, se v poklesu jedinců nelišila a úbytek byl výrazně nižší než v prvním případě.
Jak je vidět, za většinu úbytku prstnatce může moderní způsob zemědělství, kdy dochází k posunu bioty směrem k nitrofilním druhům, kterým není prstnatec schopen za nových podmínek konkurovat. Slunomilnou povahu prstnatce zase potvrzuje kladný vliv vysokých květnových teplot na celkovou plochu listů, které se dá vyjít vstříc třeba právě letním kosením nebo spásáním.
Závěrem ale musíme říct, že současné poměry ve střední Evropě jsou dalšímu osudu prstnatců na našich loukách spíše příznivě nakloněny. Zhoršená ekonomická situace zemědělců vede ke snižování podílu umělých hnojiv a taktéž se upouští od vysoušení. Bohužel jsou stále ohrožovány splachy z polí. Mělo by tedy dojít k pobídkám zemědělců, které by navíc byly odstupňovány podle ekologické hodnoty konkrétní lokality. Navíc neexistuje od zemědělců ani žádná zpětná vazba a jsou známy případy, kdy sice pobírají dotace, ale management provádějí nevhodně. Např. sečou v době, kdy je to ekonomicky výhodné pro ně, což ale často bývá v době květu orchidejí. Mělo by se brát také na zřetel, že vlhké louky jsou často už z principu umístěny pod poli, takže splach z polí směřuje přímo do nich. To je další z důvodů, proč by měl stát vhodně dotovat zemědělce, kteří se rozhodnou na svých pozemcích vlhké louky zachovávat.