Jak zvýšit diverzitu druhů brouků na plochách s intenzivním zemědělským managementem?
Pokles druhové pestrosti v travních ekosystémech je často způsobený změnami v hnojení, sečení, spásání a odvodňování. Zvýšení disturbancí spojených s těmito změnami mělo velký vliv na kompozici a strukturu pastvin a luk, což vedlo ke vzniku uniformní a druhově chudé krajiny, která má z ochranářského hlediska jen velice nízkou hodnotu. Tato studie přichází s různými možnostmi zemědělského managementu, které by pomohly zvýšení druhové bohatosti na zemědělsky využívaných plochách. Z výsledků vyplývá, že pro hustotu a početnost druhů byly zásadní plochy, do kterých bylo co nejméně zasahováno (málo sečené/spásané). Zároveň ale poměrně malá změna, v tomto případě nehnojení pomocí NPK i přes vícečetné sečení/spásání, může být přínosná a sloužit k nárůstu broučí populace.
Studie byla provedena v jihozápadní části Velké Británie v letech 2003 – 2005, kde až 40% zemědělské plochy tvoří pastviny a louky. Intenzivní zemědělský management na pastvinách a loukách zahrnuje např. běžné užívání anorganických hnojiv (NPK), zvýšené odvodňování, několikanásobné sečení na siláž nebo osívání pouze jedním či dvěma druhy trav. Díky těmto postupům dochází k poklesu populace vyšších rostlin, ptáků i bezobratlých. Zvláště bezobratlí živočichové přitom v těchto agrikulturních ekosystémech hrají klíčovou roli (zajišťují opylování, mají obrovský podíl na koloběhu živin a často slouží i jako bioindikátory prostředí). Zejména četné sečení na siláž a spásání má značný negativní vliv na nadzemní část vegetace a tím na dostupnost kvetoucích rostlin, semen či listů, které jsou ovšem nezbytné pro mnoho druhů fytofágních, ale i dravých druhů bezobratlých. Autoři si kladli za cíl zjistit, zdali by modifikací zemědělského managementu mohlo dojít k opětovnému navýšení populace brouků na pastvinách a loukách. Vybrána byla čtyři studijní místa, charakterizovaná intenzivním obhospodařováním, spásáním a hnojením. Zároveň byly všechny plochy označeny jako druhově chudé. Experimentální uspořádání spočívalo v sedmi různých variantách (plochy o rozměrech 10 x 50 m; jedna plocha byla kontrolní), které se mezi sebou lišily v hnojení/nehnojení, v sečení či pasení dobytkem a dobou, kdy se sečení/pasení odehrávalo. Byla vyhodnocována členitost nadzemních částí rostlin a druhové zastoupení brouků.
Početnost brouků a jejich druhová bohatost byla ovlivněna typem experimentálního uspořádání a zároveň rokem, ve kterém pokus probíhal. Početnost brouků rostla s tím, jak stoupala členitost rostlin a jejich pokryvnost. Méně intenzivní zemědělské postupy (např. absence NPK a několikanásobného sečení či pasení) měly za následek zvýšení počtu druhů brouků, přičemž největší bohatosti druhů, zejména u semenožravých a často i listožravých druhů, bylo dosaženo na plochách, které nebyly hnojeny NPK (i přes několikanásobné sečení a pasení). NPK může negativně působit například na semena či na konkurenceschopnost jiných druhů rostlin, což je pro tyto druhy brouků zásadní. Tento fakt byl podpořen výsledky z experimentálního uspořádání, kde byla plocha podrobena několika sečením a následnému spásání, ale nebyla hnojena pomocí NPK. I zde byla větší hustota semenožravých a listožravých brouků. V posledním roce ovšem došlo k poklesu druhové početnosti, což však autoři přičítají nadprůměrnému suchu.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
