Jak reagují netopýři na funkční větrné turbíny?
Větrná energetika je jedním z nejvíce se rozvíjejících odvětví energetického průmyslu. Spolu s tím ale stoupá počet studií, které ukazují, že větrníky zabíjejí migrující stromové netopýry. Proto bylo termokamerami sledováno zařízení v Západní Virginii (USA), kde už byly pod větrníky nalezeny stovky zraněných nebo uhynulých netopýrů. Ze záznamů je zřejmé, že většina netopýrů v okolí větrných turbín aktivně loví, než že by jen prolétala. Záznamy také ukazují, že netopýři létají kolem vypnutých i běžících turbín, dostávají se do zde vznikajících vírů, prozkoumávají různé části elektrárny, a nebo jsou přímo zasaženi rotující lopatkou. Čím pomaleji lopatka rotovala, tím bylo riziko kolize větší. To znamená, že netopýři jsou ve větším ohrožení, když fouká málo, než když je vítr silnější. Znalost chování netopýrů a povětrnostních podmínek může vést k jednoduchým opatřením, která mohou podstatně snížit úmrtnost netopýrů způsobenou větrnými elektrárnami.
Elektrárna Mountain Wind Energy Center na vrchovině v Západní Virginii čítá 42 větrníků (stožár každé turbíny je 106 m vysoký a rozpětí lopatek je 72 m) . Zde proběhl roku 2004 výzkum, který se pomocí termokamer zabýval aktivitou a chováním netopýrů v okolí větrných elektráren. Díky tomu se podařilo zjistit, že většina netopýrů létá právě v oblasti rotujících lopatek. Vyskytují se tam přibližně 3x častěji než v prostoru nad nebo pod nimi. Na druhou stranu příliš nezáleželo na tom, zda na větrníku bylo umístěno varovné výškové světlo. Výskyt netopýrů v okolí takovýchto větrníků se významně nelišil od větrníků beze světla. Co se ale lišilo, byla abundance netopýrů v průběhu noci. Nejvíce jich létalo první dvě hodiny po západu slunce, kdy je i nejvyšší aktivita hmyzu. Aktivita netopýrů od tohoto vrcholu klesala až k půlnoci, kdy byla nulová. Z pozorování navíc vyplynulo, že kromě abundance hmyzu ovlivňuje jejich výskyt také rychlost rotace lopatek. Ta ovlivňovala výskyt netopýrů negativně, tj. více se vyskytovali u pomalu rotujících lopatek.
Většina netopýrů v okolí lopatek aktivně lovila, ale objevilo se i aktivní vyhýbání se lopatkám nebo přímé zásahy rotující lopatkou. Vyhýbání se přitom nevypadlo jako přímý únik. Netopýři spíše kolem lopatek poletovali, jako by je zkoumali, přičemž byli i několikrát chyceni zde vznikajícími turbulencemi. Přímý kontakt s lopatkou byl prokazatelně zaznamenán 5x za celou dobu, což činí asi 0,5 % pozorování. Vždy se jednalo o kontakt s pohyblující se lopatkou a ve 4 případech se lopatka blížila své maximální rychlosti (17 m/s). Ve většině případů se ale netopýři dokázali lopatce vyhnout. Je však třeba podotknout, že paralelní studie, která zde probíhala, napočítala za 42 dní 466 mrtvých netopýrů, což činí 0,26 netopýra na turbínu na noc, nicméně některé ukazatele naznačují, že i toto číslo je dosti podhodnocené.
Chování netopýrů a jejich zájem o větrné elektrárny napovídá, že by je mohli považovat za stromy vhodné k hledání úkrytu. Proto je zkoumají. Navíc se v jejich okolí vyskytuje hmyz. To, spolu s častým umístěním větrníků do odlesněné krajiny a s hmyzem, který se kolem nich vyskytuje, z nich dělá z netopýřího pohledu ideální místo pro lov nebo zastávku při migraci. Zvláště za mírného větru, kdy je abundance hmyzu nejvyšší. Předpokládané ultrazvukové emise na atraktivitu větrníku vliv mít spíše nebudou.
Na základě znalosti zvýšené aktivity těsně po západu slunce a počasí, které bude ovlivňovat dostupnost hmyzu, můžeme pak snadno odhadnout dny a dobu, kdy snížením intenzity větrných elektráren můžeme předejít velké části úmrtí netopýrů v jejich okolí.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
