Jak pilně pracují ochranářští biologové?
Obecné povědomí bere vědce jako osobu antisociální, která jen pracuje. Zda a kde to platí pro výzkumníky v ochranářské biologii, se pokusili zjistit autoři této studie. Učinili tak hodnocením dnů a hodin odeslání více jak 10 000 článků a téměř 15 000 posudků na ně. Nejvíce je zajímaly víkendové časy a hodiny ležící mimo obvyklou úřední dobu (tj. mezi 7 večer a 7 hodinou raní). Přihlíželi při tom i k lokálním zvyklostem - např. stran určení víkendu. Vyšlo jim, že 11 % rukopisů a 12 % jejich posudků bylo odevzdáno o víkendu. Navíc odhalili, že meziročně docházelo k nárůstu o 5 a 6 % v jejich počtu. Nejvíce posílali publikace o víkendu Indové a Číňané (asi 19 %) a na druhé straně spektra byli Belgičané a Norové (asi 4 %). Pokud šlo o odesílání posudků, tak nejpilnější stran víkendů byli Češi a Poláci (27 a 25 %) a nejvíce, co se posudků týče, odpočívali o víkendu Belgičané a Irové (asi 6 %). Po úředních hodinách nejvíce posílali své rukopisy Japonci (30 %), Mexičané (26 %) a Brazilci (22 %), nejméně naopak Finové, Jihoafričané a Švýcaři (9, 10 a 10%). Průměr byl přitom na 16 %. Dá se tedy shrnout, že ochranářští biologové pilně pracují i mimo běžnou pracovní dobu, včetně víkendů, a zvláště v práci o víkendech je stoupající trend, přičemž nelze nezmínit geografické rozdíly. Musíme si uvědomit, že ale takový trend je dlouhodobě zhoubný a bude se negativně projevovat jak v kvalitě vědeckých výstupů, tak ve špatném vyvážení práce a osobního života samotných výzkumníků. Univerzity i jiné výzkumné instituce by se proto měly snažit vyčleňovat nějaký čas svým výzkumníkům na samotnou vědu v obvyklých úředních hodinách a mezi to podávání vědeckých článků a posudků na ně rozhodně patří.
Vědecká náplň se sestává krom výzkumu také z administrativy, učení, školení, psaní grantových žádostí a vědeckých článků. Zvláště učení a administrativa celosvětově narostly a tlačí tak vědce pracovat i mimo běžné úřední hodiny. K tomu všemu ještě připočítejte psaní posudků na práce svých kolegů či jejich studentů. A tak krom hodnocení rozdílu mezi zeměmi došlo i na hodnocení dle akademických pozic. To se projevilo jen u víkendové práce, kde nejaktivnějšími byli profesoři a nejméně aktivními docenti. Je dobré také podotknout, že není žádný vztah (ani positivní, ani negativní) mezi tendencí pracovat o víkendu nebo přesčas.
A jak jsou na tom tedy Češi? Jak se píše už v hlavních závěrech, jsme první pokud jde o posílání posudků o víkendech (27 %), ovšem ani v posílání článků mimo úřední hodiny nejsme nijak pozadu: hned v těsném závěsu za třetí Brazílií (něco pod 22 %). Jen posílání článků o víkendech je u nás na úrovni slabšího celosvětového průměru (něco pod 10 %). Zajímavé je přitom srovnání se sousedním Německem, které má v průměru ve vědě větší úspěchy a přitom vychází z příbuzné vědecké tradice, kde jsou hodnoty ve většině případů průměrné a u odesílání rukopisů o víkendu jsou se svými cca 6 % dokonce čtvrtí od konce. Spodní příčky také spolehlivě okupují severské země až na tendenci posílat posudky o víkendu, kde ale mají maximálně průměrné hodnoty a Norsko se drží dole i zde. Jedná se přitom o jedny z Mekk evropské vědy.
I u nás bychom se tedy měli tímto problémem zabývat a to asi nejen v ochranářské biologii. Vždyť dopisování rukopisů ve spěchu kvůli další práci vede jen ke zbytečnému generování chyb a i výzkumníci mají nárok na soukromý život.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
