Jak na management kapradin?

Jak na management kapradin?

Autoři se soustředili na to, zda může být s pomocí vypásání, vysekávání, kosení (s odstraňováním posečené biomasy) nebo vypalování (a kombinací těchto opatření) spravována biodiverzita kapradinových luk.
Snížení managementových opatření (ať už kosení, odstraňování biomasy, vypalování nebo pasení) vyústí na kapradinových loukách ke snižování biodiverzity kapradin. Jejich porost během 10-15 let překryjí náletové dřeviny a křoviny.

Využitelné výstupy: 
  • Volně žijící přežvýkavci (přirozeně se vyskytující) mají potenciál zvýšit biodiverzitu kapradin na cílových lokalitách lépe než chovaný skot. Záleží na lokalitě a její izolovanosti a vhodném výběru druhu – na příklad sob, los. Tento přístup je vhodné aplikovat v řídce osídlených oblastech. Tato zvířata částečně redukují i křovité byliny, které setrvaly na lokalitě po zanechání pastvy.
  • Výzkum reintrodukce kopytníků na opuštěné kapradinové pastviny s pronikajícími keřovitými porosty (po zanechání konvenční pastvy) a její dopad na zvýšení biodiverzity je ještě zapotřebí prohloubit (chybí data o semenné bance v půdě, možnosti semen šířených zvířaty na větší vzdálenosti, znovu vysazování).
  • Mezi množstvím skotu a redukcí biomasy existuje doložená prokazatelná závislost. Na druhé straně, zvýšení hustoty zvířat na lokalitě nutně vede i k degradaci půdy, zejména na půdách organického charakteru a v místech s vyšší hladinou podzemní vody.
  • Chovný skot (byť je zde výskytem nepůvodní) může sehrát pozitivní roli při obnovování dříve přepasených kapradinových porostů.
  • Na severu Ameriky je vypalování využíváno k managementu biomasy dominantních druhů kapradin. Bez ohně se tu kapradiny (i ty, jež nebyly nikdy paseny) ztrácí svou biodiverzitu - nikoliv kvůli přísunu náletových dřevin a křovin, ale kvůli zastínění podrostu opadem.
  • K řízenému vypalování na severu Ameriky bývá přistupováno v obecně vlhkých podmínkách, např. během jara (krátce po tání sněhu), ale před samotným zahájením růstu vegetace. Zimní vypalování se neukázalo být alternativou pro likvidaci křovinného pokryvu, byť částečně zvýšilo diverzitu bylinných druhů.
  • Dle některých studií se pomocí kosení a odstraňování biomasy podařilo dosáhnout lepších výsledků (z hlediska zvyšování biodiverzity) než při vypásání.
Zdroj: 
Middleton, B. A., Holsten, B., van Diggelen, R., Biodiversity management of fens and fen meadows by grazing, cutting and burning, Applied Vegetation Science 9(2006), pp.: 307-316
Zadal: 
Radomír Dohnal