Jak mizí horká místa evropské biodiverzity pod kuratelou rezervací UNESCO?

Otevřené rozvolněné lesní porosty patří mezi biologicky nejbohatší habitaty temperátní zóny. V posledních dekádách dochází k jejich rapidnímu úbytku, byť přesný rozsah poklesu jejich rozlohy nebyl dosud měřen. Autoři využili leteckých snímků (z let 1938 a 2009), aby porovnali změnu zastoupení otevřených rozvolněných lesních porostů v kontrastu s nárůstem uzavřených souvislých lesních porostů.
Systém přírodních rezervací sice zabraňuje kácení stromů, ale neochraňuje otevřené lesní porosty. Autoři přirovnávají zjištěný rozsah ztráty rozlohy rozvolněné zeleně k rychlosti úbytku tropických lesů. Protože sledované území spadá i pod „státní“ rezervace (Natura 2000 a UNESCO), upozorňují autoři na fakticky nízkou účinnost mezinárodní ochrany daných porostů.

Využitelné výstupy: 

Na 8500 hektarech lesního pokryvu v cílové oblasti se v roce 1938 nacházelo 40,1 % rozvolněných lesních porostů a 50,8 % lesních porostů (souvislých, uzavřených). V roce 2009 se plocha pokrytá rozvolněnými lesními porosty snížila na 5,7 %, zatímco souvislé lesní porosty dosáhly podílu 79,4 %.
Všechny kategorie rozvolněných otevřených lesních porostů se za sledovanou dobu 1938-2009 výrazně zmenšily. Došlo i k poklesu kvality zbývajících otevřených lesních porostů (pokles počtu solitérů z 362 na 213 v hlavních oblastech).
Přírodní rezervace na sledované ploše hostí 192 hektarů lesních porostů (2,3 % všech lesních porostů ze sledované oblasti).
Ochranný statut nezabránil výrazné expanzi uzavřených souvislých lesních porostů (ve výsledku za cenu ztráty otevřených rozvolněných lesních porostů). V rezervacích došlo k poklesu jejich rozlohy z 68,5 % na 14,1 % (a nárůst rozlohy uzavřených lesních porostů v těsném okolí se zvýšil na 21 %).
Rapidní změny se odehrávají také na úrovni věkové struktury porostů. Zatímco ještě v roce 1990 pokrývaly porosty starší 100 let polovinu rozlohy, v roce 2009 to byla jen polovina.
Funkčně/prostorově je nahradily mladé porosty (mladší 50 let).

Grafické přílohy: 
Jak mizí horká místa evropské biodiverzity pod kuratelou rezervací UNESCO?
Jak mizí horká místa evropské biodiverzity pod kuratelou rezervací UNESCO?
Jak mizí horká místa evropské biodiverzity pod kuratelou rezervací UNESCO?
Jak mizí horká místa evropské biodiverzity pod kuratelou rezervací UNESCO?
Jak mizí horká místa evropské biodiverzity pod kuratelou rezervací UNESCO?
Zdroj: 
Miklín, J., Čížek L., Erasing a European biodiversity hot-spot: Open woodlands, veterantrees and mature forests succumb to forestry intensification,succession, and logging in a UNESCO Biosphere Reserve, Journal for Nature Conservation 22 (2014), pp.: 35– 41
Zadal: 
Radomír Dohnal