Jak dopady klimatických změn a možné adaptační strategie vidí němečtí lesníci?

80 % respondentů pracovalo pro lesní správy v jihozápadním Německu, přičemž téměř 70 % pracovalo přímo na Lesních správách. 10 % respondentů pracovalo na úrovni regionálních správ a ministerstev, ve vztahu k lesnictví. Přibližně 6 % dotázaných pracovalo v oblasti lesnického výzkumu, menší část pak pocházela z neziskových organizací a jako pracovníci správy soukromých lesů, či v navázaném dřevozpracujícím průmyslu.
Vnímání klimatických změny a jejich možného dopadu
80 % dotázaných vnímalo původ klimatických změn v antropogenních činnostech, jen minimální část je brala jako přírodní fenomén. 14 % respondentů chápalo globální klimatické změny jako problém, který je a bude mnohem patrnější v zemích třetího světa než v Německu.
70 % dotázaných si nemyslelo, že by se klimatické změny mohly v nějaké vyšší míře promítnout do stavu lesnického hospodaření v Německu.

V zásadě se dále rozdělují do dvou skupin, z nichž jedna předpokládá, že lesnictví by mělo aktivně zasahovat proti negativním efektům klimatických změn, zatímco druhá preferuje variantu „reagovat jen na nově vzniklé podmínky“.

Za nejrizikovější důsledek klimatických změn považují respondenti zvýšení frekvence výskytu extrémních kalamit a také hrozící nedostupnost vodních zdrojů (až 60 % dotázaných).

Scénáře Mezinárodního klimatického panelu (IPCC) chápou respondenti spíše pragmaticky. Nejhorší variantu (A1) chápe 22 % z nich jako velmi realistickou.

Dopad klimatických změn na lesnictví v jiho-západním Německu

80 % respondentů hodnotilo na škále 2-5 většinu efektů klimatických změn jako minoritní, ale shodovali se na některých klíčových bodech.
Za tři nejpodstatnější narušení způsobená klimatickými změnami považovali výskyt bouří a kalamit, zvýšení frekvence suchých nedeštivých let a hmyzí kalamity. Obecně pak výkyvy v produktivitě a snížení meziročních přírůstů byly považovány za nepříliš podstatné, minoritní.
Respondenti jsou si vědomi možností strategií, které by pomohly lesům snížit negativní dopady klimatických změn  - soustředění se na adaptované druhy vybrané provenience, přeměna struktury lesů z monokultur na smíšené vícedruhové a proměnu světlosti lesů.
Potenciál lesnictví ke zmírnění negativních dopadů klimatických změn chápou lesníci spíše jako malý (58 %) či dokonce velmi malý (25 %).
Pokud jde o míru informovanosti, považuje se 72 % respondentů za nedostatečně informované a jen 24 % se považuje v daných otázkách za plně informované.
90 % respondentů by ocenilo přímé a stručné informace, vztažené k optimálnímu plánování skladby lesů za změněných klimatických podmínek.
Většina by preferovala lokálně zacílené grafy a mapy, které by explicitně odpovídali danému regionu, než souhrnné a povšechní informace vztažené k větším geografickým celkům.