Jak domácí kočky nepřímo snižují reprodukční úspěch ptáků
V městských oblastech se vyskytuje mnoho nepůvodních druhů, mezi které je nutno započítat i kočku domácí (Felis catus) či veverku popelavou (Sciurus carolinensis). Přímá predace kočkou či predace hnízd veverkou je předmětem velkého zájmu, ačkoli se předpokládá, že nepřímý vliv na původní živočichy je možná ještě závažnější. Data potvrzující tuto domněnku však stále chybí. Tato studie se zaměřila právě na nepřímý dopad přítomnosti atrap těchto dvou predátorů na reprodukční úspěch kosa černého (Turdus merula). Jako kontrolní byl zvolen dopad atrapy králíka divokého (Oryctolagus cuniculus). Bylo zjištěno, že přítomnost kočky snižuje rodičovskou péči, kterou kosi věnují svým potomkům (nepřímý efekt). Zároveň rodiče v přítomnosti atrapy kočky intenzivněji bránili hnízda. Přítomnost veverky ani králíka neměla na chování kosů významný vliv.
V městských oblastech je kočka domácí jedním z největších predátorů ptáků (dospělců i mláďat). Kočky svou predací mnohonásobně zvyšují mortalitu ptáků. Predátoři mohou ovlivňovat populaci kořisti přímo - lovem, zároveň ale mají na kořist i nepřímý vliv, který se často ukazuje jako mnohem závažnější. Ptáci například na zvýšený predační tlak reagují snížením poskytování rodičovské péče, čímž samozřejmě ovlivňují rychlost růstu a kondici mláďat. Dalším nepřímým efektem přítomnosti predátorů je zvýšená obrana hnízda, která sice může predátora dočasně odradit, zároveň však na sebe zvířata upoutávají nechtěnou pozornost a predace se tím naopak může ještě zvýšit. V této studii byly po dva roky používány modely kočky domácí, veverky popelavé a jako kontrolní i model králíka divokého za účelem zjištění nepřímého vlivu jejich přítomnosti na chování kosů černých. Bylo posuzováno rodičovské chování kosů a obrana hnízda. Model byl k hnízdům kosů dáván na 15 min v různých fázích reprodukčního cyklu (od nakladených vajec po odrostlejší ptáčata), poté byla po 24 h sledována predace/nepredace hnízda. Přítomnost modelu kočky domácí zvýšila varovné volání kosů. Toto volání pak bylo v době inkubace srovnatelné i v přítomnosti modelu veverky, na rozdíl od modelu králíka, který nevyvolával žádné reakce. Agresivní chování rodičů vůči modelu bylo pozorováno opět v přítomnosti kočky domácí a bylo vyšší, byla-li v hnízdě přítomna starší mláďata. Zároveň kosi věnovali méně rodičovské péče (krmení) mláďatům, pokud byl přítomný model kočky, ale podobný efekt byl pozorován i v přítomnosti veverky popelavé. Co se týče zvýšené predace hnízda ostatními predátory, více predovaná byla ta, která byla předtím vystavena přítomnosti kočičího modelu (23% hnízd bylo napadeno predátorem), po expozici dalších dvou atrap byla predace hnizd minimální či žádná (veverka: 5% hnízd; králík 0%). Výsledky naznačují, že ptáci a jejich reprodukční chování jsou přímo i nepřímo ovlivňováni kočkou domácí. Ta, jako predátor mláďat i dospělých jedinců, představovala pro ptáky největší hrozbu. Reakce na veverku byly podobné v období inkubace mláďat, později už byly mnohem nižší než v případě kočky. To z toho důvodu, že veverky jsou výlučnými predátory hnízd (vajec a čerstvě vylíhlých mláďat). Zároveň může mít snížení rodičovské péče na početnost druhu mnohem větší dopad než pouhá predace dospělých jedinců. Tato studie jako první přináší nesporný důkaz o nepřímém vlivu kočky domácí na ptačí faunu.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.