Invazní lupina mnoholistá ovlivňuje rostlinná společenstva krajnic a na ně vázanou motýlí faunu

Introdukce nových druhů, ať už rostlinných nebo živočišných, se stala častější vlivem zvýšení dopravy, obchodu a cestovního ruchy, jež poskytují invazním druhům potřebné vektory na roznášení svých diaspor přes přirozené biogeografické bariéry. Některé z nepůvodních druhů se mohou stát invazními a mít negativní vliv na domácí druhy, ale i ekonomiku a lidské zdraví. Okraje silnic často slouží jako záchytná místa pro tyto nepůvodní druhy, díky jejich častému narušování. Na druhou stranu okraje silnic také mnohdy slouží jako náhradní stanoviště pro některé luční a ekotonální druhy, ty jsou však invazí lupiny potlačovány, stejně jako na ně vázaná společenstva motýlů a denních můr.
Lupina mnoholistá pochází se Severní Ameriky a do střední Evropy byla zavlečena v r. 1827. Za invazní je považována díky rychlosti s jakou se rozšířila a díky silné konkurenceschopnosti. Druh Lupina mnoholistá je často používán při obnově drnu na nově nasypaných okrajích silnic, problémem je však její rychlý růst a ovlivňování okolní vegetace fixováním dusíku. Kromě krajnic a jiných člověkem narušených míst osidluje i polopřirozené a přirozené ekosystémy.
Lupina prakticky znemožňuje růst nízkorostoucím druhům, adaptovaných na živinami chudé půdy, díky fixaci vzdušného dusíku (svým opadem hnojí půdu). V důsledku tak mění konkurenční vztahy mezi rostlinami a upřednostňuje uchycení a růst konkurenčně silných druhů, které pak stíní a brání v růstu nízkorostoucím druhům. Druhová diverzita se snižuje. Je prokázáno, že lupina nejen že zastiňuje okolní vegetaci, ale vylučuje alkaloidy, kterými brání v klíčení ostatních druhů. Protože rostlinná společenstva okrajů silnic poskytují i potravní zásobárnu mnoha druhům hmyzu, jejich degradace způsobuje změny i ve vyšších trofických úrovních. Invaze lupiny mnoholisté může způsobit oslabení populace některých vzácnějších druhů motýlů, zničením jejich potravní základny.

Využitelné výstupy: 

V této studii porovnali rostlinnou a motýlí diverzitu na okrajích silnic (fytocenologické snímkování, transekty), které byly zasaženy invazí lupiny mnoholisté a okraje bez ní. Rostliny, motýli a denní můry byly rozděleny do ekologických skupin (luční/ruderální/lesní/ekotonální, nízko, středně, vysoko rostoucí druhy) a pro vegetaci byly stanoveny charakteristiky, důležité pro motýlí faunu (výška vegetace, dostupnost nektaru).
Podařilo se zjistit, že vegetace s lupinou mnoholistou byla prokazatelně o 39 cm v průměru vyšší, než vegetace bez lupiny. Celková druhová rozmanitost byla vyšší na okrajích silnic bez lupiny. Počty lučních a plevelných druhů, nízko a středně vysokých rostlin byly průkazně nižší než na plochách bez lupiny. S největší pravděpodobností tento pokles způsobuje zastínění.
 Lupina snižuje četnost motýlů a denních můr a ani jim neposkytuje potravní zdroje. Snižuje pokryvnost jiných hostitelských rostlin pro larvy a nektarodárných rostlin pro dospělce. Co se týče motýlí fauny, rozdíl v diverzitě se prokázat nepodařilo, nicméně okraje bez lupiny, hostí prokazatelně více jedinců motýlů a můr, tzn. čím vyšší pokryvnost lupiny, tím nižší počty motýlů a můr. Většina zaznamenaných motýlů a můr bylo lučních (61%), 30% žije při lesních okrajích a zbytek patří k okrajům polí. Ze všech pozorování návštěvy květu, bylo pozorováno pouze 6% na květ lupiny.
Jak řešit nekontrolované šíření? Ačkoliv porosty lupiny mohou sloužit pro omezené množství hmyzu, jako zásobárny pylu (čmeláci a pod.), je potřeba její šíření omezit. Studie navrhuje krajnice dvakrát do roka kosit, ve středním pozdním létě, aby bylo zabráněno opětovnému kvetení. Pokosenou biomasu je třeba odstranit. Bohužel časté sekání nevyhovuje motýlí fauně, kteří by ale měli v budoucnu profitovat z rozmanitých stanovišť okrajů silnic bez lupiny mnoholisté.

Zdroj: 
Valtonen A., Jantunen J., Saarinen K. 2006: Flora and Lepidoptera fauna adversely affected by invasive Lupinus polyphyllus along road verges. Biological Conservation 133: 389-396.
Zadal: 
Kamila Lencová