Invazní lupina mnoholistá ovlivňuje rostlinná společenstva krajnic a na ně vázanou motýlí faunu

Introdukce nových druhů, ať už rostlinných nebo živočišných, se stala častější vlivem zvýšení dopravy, obchodu a cestovního ruchy, jež poskytují invazním druhům potřebné vektory na roznášení svých diaspor přes přirozené biogeografické bariéry. Některé z nepůvodních druhů se mohou stát invazními a mít negativní vliv na domácí druhy, ale i ekonomiku a lidské zdraví. Okraje silnic často slouží jako záchytná místa pro tyto nepůvodní druhy, díky jejich častému narušování. Na druhou stranu okraje silnic také mnohdy slouží jako náhradní stanoviště pro některé luční a ekotonální druhy, ty jsou však invazí lupiny potlačovány, stejně jako na ně vázaná společenstva motýlů a denních můr.
Lupina mnoholistá pochází se Severní Ameriky a do střední Evropy byla zavlečena v r. 1827. Za invazní je považována díky rychlosti s jakou se rozšířila a díky silné konkurenceschopnosti. Druh Lupina mnoholistá je často používán při obnově drnu na nově nasypaných okrajích silnic, problémem je však její rychlý růst a ovlivňování okolní vegetace fixováním dusíku. Kromě krajnic a jiných člověkem narušených míst osidluje i polopřirozené a přirozené ekosystémy.
Lupina prakticky znemožňuje růst nízkorostoucím druhům, adaptovaných na živinami chudé půdy, díky fixaci vzdušného dusíku (svým opadem hnojí půdu). V důsledku tak mění konkurenční vztahy mezi rostlinami a upřednostňuje uchycení a růst konkurenčně silných druhů, které pak stíní a brání v růstu nízkorostoucím druhům. Druhová diverzita se snižuje. Je prokázáno, že lupina nejen že zastiňuje okolní vegetaci, ale vylučuje alkaloidy, kterými brání v klíčení ostatních druhů. Protože rostlinná společenstva okrajů silnic poskytují i potravní zásobárnu mnoha druhům hmyzu, jejich degradace způsobuje změny i ve vyšších trofických úrovních. Invaze lupiny mnoholisté může způsobit oslabení populace některých vzácnějších druhů motýlů, zničením jejich potravní základny.