Introdukce nepůvodních ryb snižuje dostupnost hostitelských druhů u škeble říční

Postupný nárůst v biologické podobnosti regionů je široce rozšířený proces, který ovlivňuje složení a funkci společenstev a spočívá zejména v invazi druhů a v jejich lokálním vymírání. Výsledkem biologické homogenizace je, že se mnoho druhů dostává do nových mezidruhových kontaktů a dřívější vyvážené koevoluční vztahy bývají ztraceny. Výsledky těchto nových vztahů ovlivňují podmínky přežití konkrétního druhu a stávají se stěžejním aspektem ochranářské biologie.
Parazitické nebo kooperující druhy, které přímo závisí na přítomnosti jiných druhů, jsou obzvláště ohroženy biotickou homogenizací. Schopnost přežívat a prosperovat s měnícím se spektrem hostitelských druhů závisí zejména na šíři spektra hostitelských druhů. Nejvíce ohroženy jsou druhy využívající jednoho nebo několik málo druhů hostitelů. Méně prozkoumaný je vliv biotické homogenizace na generalistické parazity. Škeble říční (Anodonta anatina) je široce rozšířeným druhem mlže, který podle současných znalostí využívá relativně široké spektrum hostitelských druhů ryb pro vývoj svých glochidií. Nicméně, málo je známo o kompatibilitě glochidií s nepůvodními druhy ryb.
Sledovanými lokalitami byly dvě geograficky odlišné populace – povodí Vltavy v centrální části areálu škeble říční a povodí řeky Douro v Portugalsku na okraji areálu druhu. Byla testována kompatibilita škeble říční s původními i nepůvodními druhy specifickými pro oba regiony (15 druhů ČR, 12 druhů Portugalsko).
Glochidie škeble říční se úspěšně vyvinuly na 16 ze 17 testovaných autochtonních druhů. Naopak, pouze dva z deseti nepůvodních druhů byly shledány jako vhodní hostitelé škeble. Úspěšnost přeměny glochidií se pohybovala od 0% (některé nepůvodní druhy) do 73,4% (perlín ostrobřichý). Průměrná úspěšnost přeměny byla 33,6% a 6,0% u původních, resp. nepůvodních druhů ryb. Vhodní hostitelé převažovali mezi původními druhy u obou regionů. Zatímco byl předpoklad využívání rybích hostitelů před zavedením nepůvodních druhů ryb 94%, po introdukci nepůvodních druhů ryb předpovídají autoři využívání 67% ryb jako možných hostitelů.
Zvyšující se výskyt nepůvodních druhů ryb pravděpodobně snižuje dostupnost rybích hostitelů škeble říční. Biotická homogenizace hostitelského společenstva tak negativně ovlivňuje výběr hostitele. Z výsledků vyplývá, že škeble říční je schopna k vývinu glochidií využít téměř všechny původní druhy ryb. To odpovídá nízké hostitelské specifitě většiny druhů škeblí. Je zřejmé, že n jen přítomnost vhodného hostitele ovlivňuje výskyt škeble, ale rovněž je podstatná jeho abundance.
Nedávné změny ve složení rybích společenstev jsou pravděpodobně příliš rychlé, aby umožnily adaptaci škeble na nové hostitele, nebo mohou být nové druhy obecně méně vhodnými hostiteli. Autoři docházejí k závěru, že přísunem nepůvodních druhů dochází k značnému relativnímu poklesu v míře využívání rybích hostitelů. Některé z introdukovaných druhů dosahují extrémně vysokých populačních hustot (v ČR střevlička východní a karas stříbřitý, v Portugalsku kapr, hrouzek iberský, slunečnice pestrá a okounek pstruhový). Ve výsledku tyto druhy obývají niky dříve využívané autochtonními hostitelskými druhy a mohou být ze strany škeblí objekty neúspěšné snahy o parazitování. To může přímo snížit schopnost škeblí produkce životaschopných potomků na invadovaných lokalitách.
Skutečnost, že úprava ve složení regionální fauny může vést ke ztrátě hostitelských druhů i u generalizovaných parazitů může mít široké důsledky pro jejich populační dynamiku. Škeble produkují nízký počet potomků a postrádají aktivní strategie k přichycení se na hostitelský druh. Proto jejich schopnost využít téměř každou „kolemplovoucí“ rybu jako hostitele může být nutná pro udržení jejich reprodukční úspěšnosti. Toho již nemusí být dosaženo po invazi nepůvodních druhů. Biotická homogenizace nepůvodními druhy ryb tak může významně negativně ovlivnit reprodukční biologii i u běžného druhu škeble s generalistickými nároky na využívání hostitele.