Integrace mokřadů do systému IWRM: případová studie z rakouského Lobau a nigerské delty
Integrovaný management vodních zdrojů (IWRM) začleňuje mokřady (dosud povětšinou chápané jako samostatnou jednotku) do provázaného systému celého povodí. Autoři předkládají případovou studii zapracování „kritické stezky IWRM“ při zhodnocení dvou kontrastních území.
Na základě rozsáhlých analýz byly identifikovány dvě hlavní překážky implementace. Jsou jimi nesoulad mezi místní a národní plánovací úrovní (a priorit povodí) a nedostatek důrazu na uznání významu mokřady poskytovaných ekosystémových služeb.
- Fyzická rozloha, ekosystémové služby i systém státního řízení jsou mezi rakouským zájmovým územím Lobau a vnitřní deltou Nigeru (IDN) výrazně odlišné, ale požadavky managementu a navazující problematika napojení území na povodí v rámci IWRM jsou podobné.
- Obě území dávají prostor vysoké biodiverzitě, ale zatímco význam Lobau tkví spíše v termínech regulace podpůrných funkcí (turistika, rekreace, vzdělávání), u IDN převažuje stránka kritické nezbytnosti celé lokality pro živobytí místních obyvatel (přes funkce poskytující, a to včetně vysoké kulturní hodnoty).
- Ačkoliv systém ochrany přírody v IDN funguje, v kontextu implementace IWRM se objevuje řada problémů. Částečně jsou způsobeny podfinancováním a nedostatkem dalších zdrojů. Velmi problematické je zde napojení národní plánovací a rozhodovací úrovně (tj. vlády) a nižší, místní úrovně.
- Teoreticky by měl decentralizovaný model správy IDN přenechat rozhodovací právo na nižší úrovni, ale naplněno je to zde jen v dílčích bodech nepříliš závažných otázek, a zásadní rozhodovací právo tu má stále národní úroveň.
- V kontrastu s tím má Lobau na národní, regionální i místní úrovni administrace silnou podporu a všechny zmíněné úrovně spolupracují na implementaci managementu a správě zdrojů.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.