Identifikace prioritních zájmů krajinářské architektury
Obor krajinářské architektury (syn. zahradní architektura příp. landscaping) vznikl koncem 19. století a doposud postrádá vymezení teoretického a metodického základu, které by z něj učinily plnohodnotnou akademickou disciplínu. Tato práce systematicky zhodnotila odpovědi na následující otázky: 1) Které domény krajinářské architektury jsou považovány za nejdůležitější z akademického hlediska?, 2) které domény krajinářské ekologie jsou považovány za nejužitečnější z hlediska praxe? Cílem práce bylo bylo najít aspekty oboru, které akademici a praktičtí uživatelé považují za základ vymezující daný obor.
Využitelné výstupy:
- autoři využili tzv. delfské metody. Delfská metoda obsahuje alespoň dvě kola dotazníkového šetření. Mezi respondenty nemůže docházet k interakci - odpovědi hodnotí nezávislý prostředník, který respondentům rozešle shrnutí zpracované z odpovědí prvního kola. Na základě tohoto shrnutí mohou dotazovaní upravit své odpovědi v nadcházejících kolech. Metoda obsahuje tolik dotazníkových kol, dokud se dotazovaní zhruba neshodnou.
- v rámci této práce autoři oslovili 466 expertů v oboru napříč 6 kontinenty (viz Příloha 1, 2). Oslovení experti patřili mezi akademiky a praktické uživatele metod.
-
zde použitý dotazník obsahoval seznam témat ve 4 kategoriích, každá kategorie obsahovala 3 dílčí domény (viz Příloha 3). Dotazník obsahoval 3 kola.
- v 1. kole hodnotili (ne)důležitost předložených domén v prospektu 5 let na škále 1-5 . Dále byla hodnocena (ne)užitečnost nabídnutých položek v kontextu krajinářské praxe.
- ve 2. kole byl dotazník obdobný, ale respondenti měli k dispozici resumé předchozího kola.
- ve finální části si respondenti na základě poskytnutého resumé vybrali, kterou část dotazníku chtějí vyhodnotit. Vyhodnocení ovšem muselo obsahovat zdůvodnění toho, proč daný respondent odpověděl, tak jak odpověděl. Dotazovaní dále vybrali dle svého úsudku 3 domény nejzásadnější pro obor krajinářství a 3 domény nejužitečnější z hlediska aplikace krajinářství v praxi (viz Přílohy 3, 4).
-
dotazovaní se shodli na čtyřech doménách, které lze považovat za základ oboru: 1) biofyzikální aspekty - plánování a design (agro-ekologie, zelená infrastruktura, eroze půdy), 2) umělé prostředí a infrastruktura, 3) globální krajinné aspekty (změny klimatu, energetické nároky a urbanizace), a 4) zelená infrastruktura.
- domény 1 a 2 byly zároveň akademiky a praktiky krajinářství vyhodnoceny jako nejužitečnější v praxi.
- výsledky byly bez debat ovlivněny regionálními specifiky - např. evropští respondenti přikládali větší důležitost historickému kontextu než dotazovaní ze Sev. Ameriky.
- nicméně, vzhledem k tomu, že žádná z domén nebyla vybrána jako nejdůležitější, lze vyvodit, že landscaping vyžaduje obšírnou kontextuální znalost faktů, pročež základ oboru by měl obsáhnout všechna v současnosti diskutovaná témata.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Meijering J.V., Tobi H., van den Brink A., Morris F., Bruns D. (2015): Exploring research priorities in landscape architecture: An international Delphi study. Landscape and Urban Planning 137: 85-94
Zadal:
Zuzana Blažková
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
