Homogenizace vegetace velkých měst v rámci a mezi kontinenty

Oslabení biogeografických bariér různými lidskými aktivitami způsobuje šíření nepůvodních druhů. Tento fenomén má mnoho následků, jedním z příkladů může být homogenizace flór mezi Evropou a USA. Ve středoevropských městech bylo zjištěno, že během 2 uplynulých století zůstaly počty rostlinných druhů na stejné úrovni, avšak 30-40% původních druhů bylo vyměněno za druhy nepůvodní. V této studii porovnali vegetaci 7 evropských velkých měst (Praha, Brno, Plzeň, Waršava, Brusel, Berlín, Lipsko) a 8 velkých měst z USA (Boston, Chicago, Detroit, Minneapolis, New York, Philadelphia, Saint Louis, Washington DC). Tato města jsou porovnatelná, protože se nachází v stejném biomu (temperátní opadavý les), mají podobné klima a hostí podobnou vegetační strukturu a růstové formy. Svůj výzkum zaměřili na města, protože města jsou oblasti s největší koncentrací různých vektorů pro nepůvodní druhy (doprava, turismus, obchod apod.).
Autoři studie si druhy rozdělili na kategorie – původní, nepůvodní, dále dle doby zavlečení nepůvodních druhů na archeofyty (zavlečeny před r. 1500) a neofyty (zavlečeny až po r.1500). Rok 1500 se uvádí jako stěžejní kvůli objevení Ameriky, kdy započal rapidní růst demografických změn, změn v hospodaření, obchodu a průmyslu. Autoři zjišťovali, jak jsou jednotlivé kategorie zastoupeny ve flórách velkých měst a podobnost v druhovém složení měst v rámci každého kontinentu, ale i mezi USA a Evropou.

Využitelné výstupy: 

Co se týče počtu druhů, ve městech Spojených států bylo nalezeno celkem 4152 druhů vyšších rostlin, zatímco v evropských městech 3176. V průměru hostí evropské město 1220 rostlinných druhů (SD=486), 575 (SD=271) jich je klasifikováno jako původní, 398 druhů (SD=219) jako neofyty a 247 druhů (SD=51) jako archeofyty. Města v USA hostí v průměru 2042 druhů (SD=455), 1217 druhů (SD=207) bylo kasifikováno jako původní, 555 druhů (SD=213) jako nepůvodní a 269 druhů (SD=56) je původních jen v některých státech USA. Vztaženo na procenta, evropská vegetace měst obsahuje 46% původních druhů, 32% neofytů a 22% archeofytů. V USA je situace mírně jiná, vegetace měst obsahuje 61% původních druhů, 26% nepůvodních a 13% původních jen v některých státech. V evropské vegetaci měst je nejvíce zastoupeno stejných (stejných jako v USA) archeofytů a nejméně stejných neofytů. Což poukazuje na silnou roli doby zavlečení druhu a důležitou roli historických událostí. Archeofyty se na podobnosti podílí mnohem více než neofyty. Výsledky tedy naznačují, že archeofyty hrají hlavní roli v homogenizaci vegetace v rámci Evropy, také v rámci USA, ale dokonce i mezi oběma kontinenty. Dále bylo zjištěno, že tok druhů směřuje spíše z Evropy do USA – v Evropě původní druhy jsou větším zdrojem pro vegetaci v USA než naopak. Současná evropská flóra, s její dlouhou historií lidského osídlení, je vyvinuta zcela jinak než vegetace měst v USA. Výměna druhů se zdá být více limitovaná, než se předpokládalo. Druhy, které se mezi kontinenty v historii vyměnily, nereflektují globální vliv, ale spíše naopak regionální historické vazby mezi kontinenty.

Zdroj: 
La Sorte F.A., McKinney M.L., Pyšek P. 2007: Compositional similarity among urban floras within and across continents: biogeographical consequences of human-mediated biotic interchange. Global Change Biology 13: 913-921.
Zadal: 
Kamila Lencová