Hodnocení stavu ekosystému s využitím indikátoru diverzity ptáčích druhů zemědělské krajiny

Autoři se zabývají použitelností indikátoru diverzity ptačích druhů zemědělské krajiny (FBI ‑ Farmland Bird Index) ke stanovení ekosystémového stavu krajiny. Za tímto účelem porovnávají hodnoty indikátoru ekosystémového stavu, tj. index přírodního kapitálu (NCI ‑ Natural Capital Index), který vychází z charakteristiky vegetace, s hodnotami indikátoru diverzity ptačích druhů v zemědělské krajině. Hodnoty obou indexů byly zjišťovány pro tři nížinné geografické mikroregiony v Maďarsku (Csepeli-sík, Hortobágy a Nagyberek), které jsou charakteristické dominantním zastoupením zemědělské půdy a pastvin. Autoři zjistili, že s rostoucí hodnotou NCI sice roste početnost ptáků, ale snižuje se jejich druhová diverzita, tj. na územích s vysokou hodnotou NCI se vyskytuje více ptačích jedinců, kteří však přísluší k menšímu počtu druhů.

Využitelné výstupy: 
  • Sběr dat v každém mikroregionu byl prováděn na 6 stanovištích, která byla členěna na centrální hexagon a na šest hexagonů sousedících. Poloha centrální hexagonu byla zvolena tak, aby plocha sledovaných hexagonů byla minimálně z 80 % dobře přístupná a byla ze 70 % tvořena otevřenou krajinou se zemědělskou půdou a/nebo pastvinami. Růžice hexagonů, tvořící jedno stanoviště, zaujímala plochu přibližně 245 hektarů.
  • Při ornitologickém průzkumu byli jedinci determinováni vizuálně a podle svých hlasových projevů. Jedinci havrana polního (Corvus frugilegus) byli z měření vynecháni kvůli nemožnosti určit jejich přesný počet ve velkých hejnech.
  • Hodnota indexu NCI činila v mikroregionu: Nagyberek 11 %, Csepeli-sík 30 % a Hortobágy 45 %. Největší počet druhů ptáků byl pozorován v mikroregionu Csepeli-sík (16), méně druhů bylo pozorováno v mikroregionu Nagyberek (14) a nejméně druhů v mikroregionu Hortobágy (12).
  • V mikroregionech Hortobágy a Csepeli-sík byl zjištěn významně vyšší počet ptačích jedinců než v regionu Nagyberek. Nejvíce ptačích jedinců (269) bylo pozorováno v mikroregionu Hortobágy (viz. Tabulka 2). Mikroregiony Hortobágy a Csepeli-sík také vykazovaly podobné druhové složení ptáků.
  • Byla zjištěna přímá negativní závislost mezi diverzitou ptačích druhů zemědělské krajiny a indexem přírodního kapitálu. S rostoucím indexem přírodního kapitálu klesá druhová diverzita ptáků. Naopak byla zjištěna přímá pozitivní závislost celkové početnosti ptačích jedinců na indexu přírodního kapitálu. Tedy s rostoucím indexem přírodního kapitálu roste celková početnost ptačích jedinců, ale klesá jejich druhová diverzita.
Grafické přílohy: 
Obr. 1.: Poloha tří mikroregionů v Maďarsku a 6 vybraných růžicovitých sledovaných ploch v mikroregionu Hortobágy.
Obr. 2.: Kalkulace NCI (index přírodního kapitálu): hodnota indexu je odvozena od kvality a kvantity produkce zbývajících přírodních a polopřírodních ploch; index nabývá hodnot v intervalu (0,1). Příklad: Pokud je polovina habitatů na ploše zničena a původnost zbývajících habitatů je zredukována na 40 %, tak to znamená, že plocha dosahuje pouze 20 % z původního přírodního kapitálu.
Tab. 1.: Ptačí druhy sloužící k určení indexu diverzity ptáků zemědělské krajiny.
Tab. 2.: Parametry ptačích druhů zemědělské krajiny ve třech nížinných geografických mikroregionech (* počet jedinců je roven počtu teritorií, ** bez havrana polního - Corvus frugilegus).
Tab. 3.: Nejčastěji se vyskytující druhy ptáků zemědělské krajiny ve třech nížinných geografických mikroregionech.
Tab. 4.: Vzájemná interakce parametrů: index NCI, počet druhů, inverzní Simpsonův index, příslušnost mikroregionu a Shannonův index.
Zdroj: 
Nagy, G. G., Kollányi, L., Filepné Kovács, K., Czúcz, B. (2014): Evaluation of a general ecosystem state indicator based on farmland birds. Applied Ecology and Environmental Research 12: 825–834.
Zadal: 
Vladimír Klapka