Hodnocení genotoxicity u dvou druhů obojživelníků
Analýza biologických markerů slouží jako včasné varování přítomnosti polutantů, protože se projeví dříve, než ekosystém postihnou nezvratné škody. Genotoxické vlivy polutantů se totiž mohou projevit v nižších koncentracích, než takových, které by způsobily výraznou cytotoxicitu (toxicitu buněk), a tak jsou užitečným nástrojem, který umožní včas detekovat působení toxického prvku v prostředí. Studie byla prováděna v Brazílii. Místní mokřady mají totiž zásadní význam v ochraně obojživelníků, jenže jsou obklopeny rýžovými poli obhospodařovanými za pomoci různých chemikálií. Cílem studie bylo zhodnotit genotoxický vliv těchto polí na dva druhy obojživelníků. Žabinku dlouhoprstou (Pseudis minuta), jako zástupce rosniček a hvízdalku (Leptodactylus latrans), příbuznou skokanovitým žábám.
- Dospělí jedinci těchto druhů byli odebíráni z chráněných i nechráněných mokřadních lokalit.
- Byly sledovány abnormality jader u červených krvinek a výsledky srovnávány pomocí Mann-Whitneyova statistického testu.
- Výsledkem byl vyšší výskyt mikrojaderných červených krvinek u žabinek a deformovaných jader u hvízdalek, leč tyto překvapivě pocházely z chráněné lokality.
- Tyto výsledky naznačují, že obojživelníci jsou do jisté míry schopní snášet ve svém prostředí genotoxické látky.
- A dále, že je třeba zahájit monitoring dotčené chráněné mokřadní oblasti, aby se zjistilo, co způsobuje poškození buněk a následně otestovat vliv těchto látek na jiné druhy žab i další skupiny živočichů.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
