Hodnocení floristické kvality a lidské zásahy do mokřadních ekosystémů
FQA (Floristic Quality Assessment) a z něj odvozený průměrný CoC (Coefficient of Conservatism) je obecně používaná metodika umožňující porovnávání více oblastí a sledování jejich změn v čase. Málo pozornosti bylo ale dosud věnováno tomu, zda není tato variabilita způsobena lidskou činností. Analýza prokázala závislost průměrného CoC na stavu oblasti na rozdíl od přirozených ukazatelů. Ukázalo se také, že propojené mokřady dosahovaly oproti izolovaným vyšších hodnost průměrného CoC a tedy porovnávání floristické kvality mezi oběma typy lokalit by nebylo rozumné. Průměrný CoC jako vyjádření FQA je v případě nezalesněných mokřadů poměrně robustní, jde-li o přirozenou variabilitu. Možná by tedy bylo lepší, kdyby se namísto poukazování na celkovou citlivost FQA k přirozené variabilitě povedlo identifikovat situace, za kterých je tato metodika robustní a využitelná.
FQA bylo původně vyvinuto v 70. letech na hodnocení prérií a jiných otevřených, nevyužívaných půd na jihu jezera Michigan. V současné době je to metodika užívaná ve 2/3 států USA a zvláště oblíbená je v oblasti mokřadů. FQA je závislé na CoC - koeficientu, který stanovuje zkušený botanik na základě ekologické šíře druhu a jeho ohroženosti lidskou činností.
Výzkum byl proveden ve třech chráněných oblastech státu New York (USA): Albany Pine Bush Preserve, Rome Sand Plains a Wilton Wildlife Preserve & Park. První je poměrně fragmentovaná oblast, druhé dvě jsou oblasti ležící mimo město a spojité. Rome Sand Plains leží na píscích bývalého ledovcového jezera Iroquois. Klima je studené až mírné s ročním úhrnem srážek kolem 1000 mm. Disturbance byly hodnoceny přejatou metodikou Rhode Island Rapid Assessment Method, která je uzpůsobena na sladkovodní mokřady. Pro hodnocení stavu pak byly užity následující veličiny: typ společenstva, plocha mokřadu a maximální výška vodní hladiny.
Výsledky ukázaly, že průměrný CoC je závislý na stavu konkrétní lokality, zatímco velikost mokřadu a výška vodní hladiny na hodnotu CoC vliv neměly. Ukázalo se také, že ačkoli spojité mokřady měly v průměru vyšší CoC než fragmentované, závislost CoC na kondici oblasti zůstávala téměř stejná. Z toho vyplývá, že metoda FQA je schopna odlišit lidské vlivy na kondici prostředí od přirozené variability mezi lokalitami. Jelikož ale existují rozdíly mezi spojitými a fragmentovanými biotopy, měli bychom se v následujících analýzách srovnávání těchto lokalit vyhnout (nebo jej nějak metodicky ošetřit) a to by se mělo týkat všech případů, kdy vliv velikosti oblasti přebíjí vliv kondice prostředí (protože na větší ploše můžeme očekávat více druhů). Na druhou stranu nebyly nalezeny žádné rozdíly mezi hodnoceními na začátku a konci sezóny (červen vs. konec srpna - začátek září). Z toho vyplývá, že sběr porovnatelných dat lze teoreticky provádět celou vegetační sezónu. V případě mokřadů ovšem někdy dochází k přechodným vysoušením a šíření oportunističtějších a ne tak konzervativních druhů, což může platit pro sušší oblasti obecně. Je docela možné, že pokud bychom v rámci CoC porovnávali porovnatelné, tj. třeba tytéž ekoregiony, ukáže se nakonec jako vhodný indikátor s možností širokého použití.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
