Hnízdní dutiny využívané holubem doupňákem: co ovlivňuje jejich obsazenost?

Preference hnízdních lokalit u holuba doupňáka (Columba oenas) byla zkoumána na třech lokalitách v západním Polsku. Během průzkumu bylo zjištěno 176 různých stromů s 326 dutinami po datlu černém (Dryocopos martius). Hnízdní dutiny po datlu černém se vyskytovaly nejvíce u buku lesního (72,2%) a borovice lesní (22,7%). Byly upřednostňovány živé stromy s více dutinami. Doupňáci preferovali doupné buky v souladu s jejich dostupností v prostředí, vyhýbali se dutinám v mrtvých stromech a upřednostňovali výše umístěné dutiny. Obsazené stromy měly významně vyšší poloměr v prsní výšce než neobsazené stromy. Pro ochranu holuba doupňáka je nutné zachovat výskyt stromů s dutinami po datlu černém, zejména ty v živých bucích. Ještě důležitější je zachování starých bukových porostů, které poslouží jako hnízdní stromy pro datla černého a následně i pro holuba doupňáka.

Využitelné výstupy: 

Preference hnízdních lokalit u holuba doupňáka (Columba oenas) byla zkoumána na třech lokalitách v západním Polsku. Během průzkumu bylo zjištěno 176 různých stromů s 326 dutinami po datlu černém (Dryocopos martius). Cílem bylo zjistit, zda holub doupňák využívá různé druhy doupných stromů podle jejich dostupnosti, zda je výběr hnízdní lokality ovlivněn fyzickými atributy konkrétního stromu a zda výška dutiny ovlivňuje výběr hnízdní lokality.
Hnízdní dutiny po datlu černém se vyskytovaly nejvíce u buku lesního (72,2%) a borovice lesní (22,7%). Zanedbatelný počet dutin byl nalezen v dubech, olších a habrech. Bylo nalezeno 60 stromů využívaných holubem doupňákem. Byly upřednostňovány živé stromy s více dutinami. Doupňáci preferovali doupné buky v souladu s jejich dostupností v prostředí, vyhýbali se dutinám v mrtvých stromech a upřednostňovali výše umístěné dutiny. Obsazené stromy měly významně vyšší poloměr v prsní výšce než neobsazené stromy. Orientace vletového otvoru se nelišila mezi obsazenými a neobsazenými stromy.
Vyhýbání se dutinám v mrtvých stromech může být vysvětleno mikroklimatem v mrtvých kmenech či větvích. Podle nedávných studií vykazuje teplota dutin v živých stromech nižší výkyvy a vyšší hodnoty v noci než u dutin v mrtvých stromech. Tj. dutiny v živých stromech jsou pro ptáky výhodnější z hlediska nižších energetických výdajů na termoregulaci a v důsledku se projevují ve vyšší hnízdní úspěšnosti a vyšší zdatnosti mláďat.
Přítomnost více dutin ve kmeni může snížit schopnost predátora odhalit obsazenou hnízdní dutinu a může poskytnut doupňákovi více času na únik. Více dutin v kmeni rovněž může znamenat jen vyšší pravděpodobnost nalezení kvalitního hnízdního prostředí.
Preference dutin umístěných výše v kmeni je zřejmě antipredační strategií. Z výsledků některých studií vyplývá, že hnízdní dutiny umístěné níže v kmeni trpí vyšší mírou predace. Preference buků je patrně ovlivněna jejich hladkou kůrou, která znesnadňuje šplhání predátorům, jako je kuna lesní.
Pro ochranu holuba doupňáka je nutné zachovat výskyt stromů s dutinami po datlu černém, zejména ty v živých bucích. Ještě důležitější je zachování starých bukových porostů, které poslouží jako hnízdní stromy pro datla černého a následně i pro holuba doupňáka.

Zdroj: 
Kosinski Z., Bilinska E., Derezinski J., Kempa M. 2011: Nest-sites used by Stock Doves Columba oenas: what determines their occupancy? Acta ornithologica 46 (2): 155-163.
Zadal: 
Jiří Pokorný