Historie osidlování evropských měst křečkem polním
Křeček polní (Cricetus cricetus) je v současnosti na velkém území svého rozšíření poměrně vzácným druhem hlodavce. Po jeho velké expanzi do Evropy, která následovala po rozšíření zemědělství v neolitu, zůstával velmi početným druhem až do nedávné doby. V posledních zhruba 50 letech ale došlo k velmi výraznému snížení početnosti křečka na velké části jeho areálu, pravděpodobně jako reakce na rozšiřující se urbanizaci krajiny a změny v zemědělství. Navzdory tomuto trendu ale křeček dokázal úspěšně osídlit několik velkých evropských měst. Historii těchto populací představuje publikace kolektivu ruských, ukrajinských a rakouských vědců.
- Urbánní či suburbánní populace křečka polního jsou v současné době ve střední a východní Evropě známé z Vídně (Rakousko – největší kontinuálně existující populace), Simferopolu (Ukrajina), Moskvě a Nalčiku (Rusko), Košic a Lublinu (Polsko) a několika měst v Německu. Autoři se také zmiňují o existenci kolonie v Brně v letech 1976-1982 a na pražském Severním Městě (dosud).
- Městské populace obydlují plochy zeleně, jako jsou parky, nábřeží, zahrady, hřbitovy nebo okraje zastavěných ploch.
- K hlavním faktorům, které umožňují existence městských populací, patří doplňkový zdroj potravy a snížené riziko predace.
- Nadprůměrná adaptabilita křečků může souviset s jejich větší odolností vůči stresu, ekologickým oportunizmem, absencí potravní specializace a vysokou plodností.
- Se synurbanizací souvisí i změny v chování křečků, například ve Vídni došlo k přechodu z noční na denní aktivitu. Také v Simferopolu se křečci nebojí světla.
- Schopnost urbanizace není omezena na jedinou genetickou linii, v rámci městských populací byly zjištěny nejméně 3 linie.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.