Habitatové preference ťuhýka obecného podle modelů GIS

Druhová ochrana významně závisí na znalosti habitatových nároků zájmových druhů. Stále častěji jsou k získání těchto znalostí používány GIS modely. Jejich přesnost je však omezena dostupností digitálních dat. Autoři této studie vyvinuli přístup ukazující pro a proti krajinných (GIS) a lokálních biotopových modelů, identifikujících klíčové habitatové nároky pro ochranu ohroženého ptačího druhu – ťuhýka obecného (Lanius collurio).
GISový model byl vytvořen na základě krajinných proměnných dostupných jako datové vrstvy v softwaru GIS. Druhý model – místní úroveň byl vytvořen na základě jemné škály proměnných, měřených na místě. GIS model byl poté extrapolován na celý region, k získání mapy distribuce vhodných biotopů.
Výskyt ťuhýků byl pozitivně korelován s délkou živých plotů a s částečným pokrytím křovinami. Ťuhýčí teritoria byla charakterizována vysokým podílem luk a pastvin, delší délkou pásových křovin, nižším pokrytím urbánních ploch, orné půdy a vodních ploch. Dále byl výskyt ťuhýků pozitivně korelován se zastoupením luk a pastvin na úrovni krajinných proměnných a s částečnou přítomností neudržované vegetace na jemné škále. Výskyt ťuhýků byl negativně ovlivněn s přítomností vojtěšky. GISový model vedl k mapě předpokládané dostupnosti biotopů, která by mohla pomoci ochranářům zaměřit se na různé lokální priority, ale byla neschopná identifikovat efekty neudržované vegetace a ploch s vojtěškou.
Oba habitatové modely – na úrovni krajiny a teritorií se zdají být použitelné pro ochranu ťuhýka obecného, ovšem s různými cíly.
GISový model vyprodukoval mapu vhodných habitatů, což pomohlo identifikovat dříve neznámé plochy velkého významu pro zájmový druh. Takže hrubý model opravdu pomáhá ochranářům s identifikací důležitých ploch a vyprodukovaná mapa může umožnit rozhodnutí o ochraně, využívání nebo restauraci ťuhýčích biotopů a může upozornit na potřebu spojení mezi izolovanými plochami. Grafická prezentace umožňuje ochranářům identifikovat také potenciální místa mimo velmi vhodných: pohledem na mapu je jasné kolik míst s předpokládaným výskytem zájmového druhu se vyskytuje v rámci nevhodného krajiny.
Nicméně informace poskytnutá GISovým modelem není dostatečně detailní pro navržení konzervačních opatření na úrovni lokality. Stranou od asociace průměrného křovinného pokryvy a pozitivním efektem na délku pásového křoví, tento model selhává v poukazování významu středního pokryvu neobdělávaných ploch (dvě proměnné nedostupné mezi GISovými datovými vrstvami) a pravděpodobně nadhodnocuje význam luk a pastvin.
Ekologie druhu může být ovlivněna také faktory odlišnými od využívání krajiny a těžko dostupnými coby GISová vrstva – např. dostupnost potravy, mikroklima, výskyt predátorů, disturbance.
Analýza na místní úrovni s užitím jemné škály habitatových proměnných byla schopná získat lepší vhled do ekologických potřeb cílových organismů – založených měření pozemních proměnných, jež odhalují detailní habitatové preference.
Na druhé straně jemná škála nemůže být extrapolována na širší území, jelikož je závislá na místním měření detailních vegetačních proměnných a tak její uplatnitelnost je limitována na území, kde jsou tyto proměnné pohotově měřitelné. Navíc analýza na úrovni místa nemůže reflektovat silný vztah ťuhýků k loukám a pastvinám, který se vyjevil při analýze na úrovni krajiny, jelikož teritoria i kontrolní plochy jsou v otevřených biotopech.

Využitelné výstupy: 

Kombinace obou modelů – jedním založeném na GISu a druhým odvozeným od detailních místních měření – může poskytnout efektivní informace o distribuci vhodných habitatů na úrovni krajiny a indikovat detailní ekologické požadavky druhů na úrovni teritorií.
Habitatová struktura charakterizující ťuhýčí teritoria (sečené nebo pasené plochy s částečným zastoupením keřů a menšími neudržovanými plochami) je vhodná také pro mnoho dalších druhů ptáků (Tucker a Evans 1997) i dalších skupin (Pykala 2003). Zejména se to týká druhů, které vyžadují vyšší pozornost ochrany přírody (např. strnadi či pěnice).
Model založený na místní úrovni poskytl jemné detaily pro habitatový management, ale jeho aplikace jinam vyžadovala lokální měření.

Zdroj: 
Brambilla M, Casale F, Bergero V, Matteo Crovetto G, Falco R, Negri I, Siccardi P, Bogliani G. 2009. GIS-models work well, but are not enough: Habitat preferences of Lanius collurio at multiple levels and conservation implications. Biological Conservation 142:2033–2042.
Zadal: 
Michal Němec