Habitatové preference ťuhýka obecného podle modelů GIS

Druhová ochrana významně závisí na znalosti habitatových nároků zájmových druhů. Stále častěji jsou k získání těchto znalostí používány GIS modely. Jejich přesnost je však omezena dostupností digitálních dat. Autoři této studie vyvinuli přístup ukazující pro a proti krajinných (GIS) a lokálních biotopových modelů, identifikujících klíčové habitatové nároky pro ochranu ohroženého ptačího druhu – ťuhýka obecného (Lanius collurio).
GISový model byl vytvořen na základě krajinných proměnných dostupných jako datové vrstvy v softwaru GIS. Druhý model – místní úroveň byl vytvořen na základě jemné škály proměnných, měřených na místě. GIS model byl poté extrapolován na celý region, k získání mapy distribuce vhodných biotopů.
Výskyt ťuhýků byl pozitivně korelován s délkou živých plotů a s částečným pokrytím křovinami. Ťuhýčí teritoria byla charakterizována vysokým podílem luk a pastvin, delší délkou pásových křovin, nižším pokrytím urbánních ploch, orné půdy a vodních ploch. Dále byl výskyt ťuhýků pozitivně korelován se zastoupením luk a pastvin na úrovni krajinných proměnných a s částečnou přítomností neudržované vegetace na jemné škále. Výskyt ťuhýků byl negativně ovlivněn s přítomností vojtěšky. GISový model vedl k mapě předpokládané dostupnosti biotopů, která by mohla pomoci ochranářům zaměřit se na různé lokální priority, ale byla neschopná identifikovat efekty neudržované vegetace a ploch s vojtěškou.
Oba habitatové modely – na úrovni krajiny a teritorií se zdají být použitelné pro ochranu ťuhýka obecného, ovšem s různými cíly.
GISový model vyprodukoval mapu vhodných habitatů, což pomohlo identifikovat dříve neznámé plochy velkého významu pro zájmový druh. Takže hrubý model opravdu pomáhá ochranářům s identifikací důležitých ploch a vyprodukovaná mapa může umožnit rozhodnutí o ochraně, využívání nebo restauraci ťuhýčích biotopů a může upozornit na potřebu spojení mezi izolovanými plochami. Grafická prezentace umožňuje ochranářům identifikovat také potenciální místa mimo velmi vhodných: pohledem na mapu je jasné kolik míst s předpokládaným výskytem zájmového druhu se vyskytuje v rámci nevhodného krajiny.
Nicméně informace poskytnutá GISovým modelem není dostatečně detailní pro navržení konzervačních opatření na úrovni lokality. Stranou od asociace průměrného křovinného pokryvy a pozitivním efektem na délku pásového křoví, tento model selhává v poukazování významu středního pokryvu neobdělávaných ploch (dvě proměnné nedostupné mezi GISovými datovými vrstvami) a pravděpodobně nadhodnocuje význam luk a pastvin.
Ekologie druhu může být ovlivněna také faktory odlišnými od využívání krajiny a těžko dostupnými coby GISová vrstva – např. dostupnost potravy, mikroklima, výskyt predátorů, disturbance.
Analýza na místní úrovni s užitím jemné škály habitatových proměnných byla schopná získat lepší vhled do ekologických potřeb cílových organismů – založených měření pozemních proměnných, jež odhalují detailní habitatové preference.
Na druhé straně jemná škála nemůže být extrapolována na širší území, jelikož je závislá na místním měření detailních vegetačních proměnných a tak její uplatnitelnost je limitována na území, kde jsou tyto proměnné pohotově měřitelné. Navíc analýza na úrovni místa nemůže reflektovat silný vztah ťuhýků k loukám a pastvinám, který se vyjevil při analýze na úrovni krajiny, jelikož teritoria i kontrolní plochy jsou v otevřených biotopech.