Genetická struktura orla mořského
Orel mořský (Haliaeetus albicilla) je jedním z vlajkových druhů ochrany přírody v Evropě. Během 19. a 20. století došlo k velmi výraznému úbytku početnosti tohoto druhu na většině jeho areálu v důsledku přímého pronásledování, degradace a znečištění životního prostředí. Po zákazu DDT se populace orlů mořských začala v mnoha částech Evropy obnovovat. Mezinárodní tým biologů v článku sleduje genetickou diverzitu orlů mořských z Polska, Estonska a Srbska. Autoři identifikují východní část Evropy z hlediska genetické diverzity jako významnější ve srovnání se západní částí.
Využitelné výstupy:
- Autoři analyzovali genetickou variabilitu a strukturu kontrolní oblasti mtDNA a 7 jaderných mikrosatelitních lokusů u 120 jedinců orla mořského z Polska, Estonska a Srbska.
- K vlastním datům přidali již publikovaná sekvenční a genotypová data dalších orlů z Eurasie a Grónska (včetně ČR).
- U jedinců z Polska, Estonska a Srbska bylo identifikováno 20 haplotypů, z nichž 12 dosud nebylo popsáno.
- Celkový soubor ze všech jedinců obsahoval 38 odlišitelných haplotypů, z nichž 3 dominantní byly nalezeny u více než 70 % jedinců.
- Celá populace se dělí do haploskupin A a B.
- Kromě Islandu byly haplotypy obou skupin zjištěny ve všech zkoumaných evropských zemích, přičemž frekvence haplotypů skupiny B roste od západu k východu. Stejná klinální variabilita platí pro celý západní Palearkt.
- Evropa, obzvláště její centrální část, vykazuje výrazně vyšší genetickou diverzitu než Grónsko nebo střední a východní Asie.
- Alelická diverzita jedinců z Polska, Estonska a Srbska je srovnatelná s publikovanou diverzitou z ostatních evropských zemí, přičemž v Estonsku je diverzita relativně nejvyšší.
- Žádná z genetických analýz neukazuje na populace zatížené efektem hrdla láhve.
- Vysoká genetická variabilita orlů mořských ve východní Evropě je podle autorů alespoň částečně dána různým původem ptáků použitých při reintrodukčních programech.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Langguth, T., Honnen, A. C., Hailer, F., Mizera, T., Skoric, S., Väli, Ü., & Zachos, F. E. (2013). Genetic structure and phylogeography of a European flagship species, the white‐tailed sea eagle Haliaeetus albicilla. Journal of avian biology, 44(3), 263-271.
Zadal:
Kateřina Kucírková
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
