Fylogenetická diverzita rostlinných společenstev středoevropských měst: vliv nepůvodních druhů a typu stanoviště
Autoři zkoumali, jak se fylogenetická diverzita rozmanitých rostlinných společenstev (napříč 32 evropskými městy) změní působením nepůvodních druhů.
Vstupem nepůvodních druhů do městského prostředí byla fylogenetická diverzita sledovaných rostlinných společenstev snížena. Archeofyty měly tendenci k výraznějšímu poklesu než neofyty.
Fylogenetická diverzita rostlinných společenstev ve všech zkoumaných typech městských biotopů je menší než náhodná.
Pokud byly původní druhy analyzovány mimo nulový model odděleně, byla struktura fylogenetických společenstev převážně shlukovitá, zvláště na středně-sukcesních plochách, místech rané sukcese a v místech rezidenčních oblastí s charakterem otevřené zástavby.
Obecně nejnižší počty případů se shlukovitým uspořádáním byly zaznamenávány na náměstích (1,3 % případů), kde převažovala typicky náhodná struktura uspořádání.
Fylogenetická diverzita původních i nepůvodních druhů (jak archeofytů, tak neofytů) se mění s režimem disturbancí.
Neofyty byly obecně zaznamenány (v rámci fylogenetických shluků) na místech s rezidenční zástavbou otevřeného charakteru, na náměstích a na plochách s raným sukcesním stádiem.
Menší než náhodná fylogenetická diverzita silně narušovaných městských společenstev vzniká pravděpodobně jako důsledek působení environmentálních filtrů, například disturbancí.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
