Fragmentace krajiny, úmrtnost na silnicích a prostorová izolace populací rysa ostrovida

V hustě osídlené a intenzivně využívané krajině se může vyskytovat mnoho málopočetných a vzájemně prostorově izolovaných populací zvířat. Tato skutečnost významně snižuje jejich schopnosti disperze, což může vyústit až ve ztrátu genetické variability a následné vyhynutí. K zabránění nebo alespoň zmírnění tohoto efektu je důležité navržení vhodné koncepce, zohledňující nutnost propojení jednotlivých oblastí výskytu druhu a minimalizující vliv antropogeniích bariér (představovaných především silniční infrastrukturou).
 
Jedním z druhů, kterého se tato problematika přímo dotýká je rys ostrovid (Lynx lynx), který byl na většině evropského území vyhuben již v první polovině 20. V posledních letech se neustále zvyšuje snaha o jeho reintrodukci. K nalezení vhodného prostřední pro navrácení tohoto druhu zpět do volné přírody byl v představované studii použit model pojmenovaný jako SEPM (Spatially Explicit Population Model), který využívá demografická a disperzní data spolu s charakteristikami krajiny a je možno s ním pracovat i v případě omezené dostupnosti dat. Tímto způsobem je možné určit příhodné oblasti, ve kterých budou mít populace možnost vzájemně komunikovat, a to s minimálním rizikem úmrtnosti na silnicích.  Základem modelu byla mimo jiné i telemetrická data pocházející z předchozí studie zabývající se disperzní aktivitou mladých rysů ve švýcarském pohoří Jura (viz Obr. 1 v přílohách).

Využitelné výstupy: 

Za použití modelu bylo vytipováno několik oblastí na území Německa, které se pro reintrodukci rysů jeví jako vhodné (vybrané oblasti viz Obr. 2 v přílohách). Nicméně, v důsledku vysoké možné mortality zvířat na silnicích je trvale udržitelný pouze koridor na Česko-německých hranicích. Mortalita na silnicích je v Německu je způsobená hustou infrastrukturou a z hlediska zachování biodiverzity představuje nejzávažnější problém, a to i ve srovnání s omezeními plynoucími z fragmentace krajiny. Proto je důležité brát v úvahu šetrný management výstavby silniční sítě a pečlivý výběr míst v reintrodukčních programech.
 
Model využitý ve studii může být podkladem pro výběr dalších území vhodných pro znovunavrácení zvířat a migračních koridorů mezi nimi nebo plánování výstavby silničních komunikací. Bylo by ale vhodné využít větší množství nezávislých dat.
 
 

Grafické přílohy: 
Obr. 1: Disperzní trasy 6 mladých rysů ve švýcarském pohoří Jura.  Časy výskytu mezi  lokacemi jsou různé a mohou trvat až 20 dní. Světle-šedé oblasti reprezentují habitat vhodný pro disperzi a vznik nové populace, tmavě šedé jsou bariéry (jezera a urbanizace) a bíle reprezentují zemědělskou půdu.
Obr. 2: Oblasti uvažované pro reintrodukci rysa ostrovida v Německu. Šrafované jsou oblasti rozlohou větší než 1000 km2, šedivě oblasti vetší než 100 km2 (velikost domovského okrsku samic). Tečkovaně jsou zakresleny silnice, plnou čárou hlavní řeky.
Zdroj: 
Kramer-Schadt S., Revilla E., Wiegand T., Breitenmoser U. 2004: Fragmented landscapes, road mortality and patch connectivity: modelling influences on the dispersal of Eurasian lynx. Journal of Applied Ecology 41: 711-723
Zadal: 
Klára Šíchová