Fragmentace biotopů - záleží na typu matrice?

Již bylo opakovaně potvrzeno, že typ matrice obklopující plošky biotopů může ovlivňovat biodiverzitu v krajině, nicméně tyto studie byly většinou úzce zaměřené na určité taxonomické skupiny. V tomto přehledu analyzují autoři výsledky 104 studií od roku 1985 do roku 2008. Krajinná matrice ovlivňuje přežívání jedinců, reprodukci, populační a metapopulační strukturu a dynamiku, rozmanitost a složení společenstev a mezidruhové vztahy. Rozloha biotopů jako plošek v krajině a jejich izolovanost měly převažující vliv (56 % studií) na ekologické parametry, nicméně ani počet studií, kde převažoval nebo byl stejně velký vliv krajinné matrice, není zanedbatelný (44%). Strukturální podobnost mezi matricí a ploškami biotopů zvyšuje vhodnost matrice z hlediska konektivity. Autoři navrhují zvyšování strukturální podobnosti mezi matricí a ostrůvky biotopů jako obecné pravidlo pro zvyšování konektivity ve fragmentované krajině.

Využitelné výstupy: 

Již bylo opakovaně potvrzeno, že typ matrice obklopující plošky biotopů může ovlivňovat biodiverzitu v krajině, nicméně tyto studie byly většinou úzce zaměřené na určité taxonomické skupiny. V tomto přehledu analyzují autoři výsledky 104 studií v rozmezí let 1985 a 2008. Krajinná matrice ovlivňuje přežívání jedinců, reprodukci, populační a metapopulační strukturu a dynamiku, rozmanitost a složení společenstev a mezidruhové vztahy. Matrice je mozaikou jednotek lišících se vhodností pro různé skupiny organismů. Rozloha biotopů jako plošek v krajině a jejich izolovanost měly převažující vliv (56 % studií) na ekologické parametry, nicméně ani počet studií, kde převažoval nebo byl stejně velký vliv krajinné matrice, není zanedbatelný (44%). K tomu je nutno přičíst, že u některých studií nemusel být zaznamenán vliv krajinné matrice z metodologických důvodů. Z toho důvodu je při hodnocení fragmentace krajiny žádoucí vzít v potaz jak proměnné vztahující se k ploškám vhodných biotopů, tak vliv krajinné matrice. Vlivy krajinné matrice jsou silně druhově specifické, ať už se jedná o vliv matrice na konektivitu, využití koridorů atp. Hodně se liší reakce druhů ve schopnosti využívání matrice jako druhotného biotopu. Budoucí studie by se měly zaměřit na porovnání vlivu stejné matrice na různé druhy a zjistit, nakolik fungují obecná schémata u druhů s podobnými biologickými vlastnostmi a nakolik jsou reakce druhově specifické. Z přehledu vyvstává důležitost vlivu krajinné matrice na biodiverzitu, nicméně se ukazuje, že rozloha plošek vhodných biotopů a jejich izolovanost jsou hlavními parametry ovlivňujícími biodiverzitu v krajině. Strukturální podobnost mezi matricí a ploškami biotopů zvyšuje vhodnost matrice z hlediska konektivity. Autoři navrhují zvyšování strukturální podobnosti mezi matricí a ostrůvky biotopů jako obecné pravidlo pro zvyšování konektivity matrice ve fragmentované krajině. Využívání koridorů, které je často propagováno pro zvýšení konektivity v krajině, není pro mnoho druhů vhodným řešením.

Zdroj: 
Prevedello J.A., Vieira M.V. 2010: Does the type of matrix matter? A quantitative review of the evidence. Biodiversity Conservation 19: 1205-1223.
Zadal: 
Jiří Pokorný