Faktory ovlivňující využívání propustků netopýry pod dálnicemi a železnicemi v nížinných oblastech

V urbanizovaném prostředí je výstavba vhodných podchodů pod dálnicemi a železnicemi pro netopýry klíčovou záležitostí kvůli snížení fragmentace jejich populací. Propustky představují levné a vhodné průchody, které jsou součástí designu dálnic a které mohou být využívány druhy netopýrů spjatými s vodními toky. V této studii bylo za použití detektorů sledováno využívání 54 propustků v Nizozemsku. Cílem studie bylo určit faktory ovlivňující využívání propustků netopýry. Netopýří aktivita byla sledována uvnitř propustku, stejně tak jako před jedním z jeho ústí.
46 z 54 sledovaných propustků (85%) bylo netopýry využíváno. U ostatních osmi propustků byli netopýři zaznamenáni před vstupem, ale nikoli uvnitř. Propustky byly využívány jako migrační trasa, ale též jako místo lovu. Tyto typy aktivit nebyly přesně rozlišovány, protože rovněž proletující netopýři zde příležitostně chytali kořist. V jednom propustku bylo zaznamenáno denní odpočinkové místo netopýra vodního (Myotis daubentoni). Následující druhy byly zaznamenány před vstupním otvorem propustku: netopýr vousatý/Brandtův, netopýr vodní, netopýr pobřežní, netopýr hvízdavý, netopýr nejmenší, netopýr parkový, netopýr rezavý, netopýr večerní, netopýr ušatý/dlouhouchý. Z těchto devíti druhů byli netopýr vodní, netopýr pobřežní, netopýr hvízdavý, netopýr rezavý a netopýr večerní zaznamenávány pravidelně. Netopýři večerní a rezaví nebyli nikdy nebo vzácně zaznamenáni uvnitř propustků. Uvnitř propustků byli pravidelně zaznamenáváni netopýr vodní, netopýr pobřežní a netopýr hvízdavý. Výška propustku byla významným faktorem určujícím přítomnost netopýra vodního a netopýra hvízdavého. Šířka byla významná pouze pro netopýra hvízdavého, a to s nižší mírou významnosti než výška. Netopýr vodní využíval propustky s nejnižší plochou průřezu, zatímco netopýři hvízdaví využívali prostornější propustky.
Z výsledků studie vyplývá, že většinu propustků netopýři využívají. Netopýři byli zaznamenáni ve všech propustcích kromě těch s nejmenší rozlohou vstupní plochy (do 4 m2). U rychle lovících netopýrů je méně pravděpodobné, že budou využívat průchody typu propustků. Jsou adaptováni na let v otevřených prostorech. Tyto druhy jsou schopny překonávat dálnici nad dopravní výškou, ale nemusejí tak činit, pokud nejsou směrováni vysokou vegetací. Do této kategorie patří netopýr rezavý, netopýr pestrý a netopýr večerní. Druhy, které využívají propustky relativně často, jsou druhy adaptované na hustou vegetaci. Jedná se zejména o druhy rodu Myotis a Plecotus a vrápence. Morfologie jejich křídla umožňuje manévrování v omezených prostorech, jako jsou propustky.
V této studii byla plocha průřezu nejdůležitějším faktorem určujícím využívání propustku netopýry. Počet přeletů se zvyšoval s plochou průřezu propustku. Výška byla nejdůležitější složkou plochy průřezu. Naopak, délka neovlivňovala využívání propustků netopýry. Není tedy důvod se domnívat, že by delší propustky byly využívány méně než kratší. Stromořadí rovněž neovlivňovalo využívání propustků u netopýra vodního, pobřežního a hvízdavého. Studie ukazuje, že znalost plochy průřezu je klíčová pro využívání propustku netopýry. Využitelná plocha průřezu se lišila mezi druhy. U netopýra vodního byla 7 m2, u netopýra pobřežního 18 m2 a 47 m2 u netopýra hvízdavého.