Extenzivní pastva pomáhá udržovat druhovou diverzitu suchých trávníků
V sedmi přírodních rezervacích v Praze byl v průběhu sedmi let sledován vliv pastvy koz a ovcí na xerotermní vegetaci (Festuco-Brometea). Extenzivní pastva se ukázala být vhodným způsobem managementu suchých trávníků, neboť napomáhá blokovat rozšiřování náletových dřevin a expanzivních druhů trav vyššího vzrůstu, a tím přispívá jak ke zvýšení druhové diverzity suchých trávníků, tak i ke zvýšení pokryvnosti druhů typických pro tento typ vegetace, druhů nitrofilních a ruderálních. V rámci managementu je vhodné kombinovat pastvu s odstraňováním náletových dřevin a nežádoucí vegetace.
Druhově bohaté suché trávníky (Festuco-Brometea) snadno podléhají postupnému zarůstání dřevinami a trvalými trávami vyššího vzrůstu, pokud nejsou udržovány. Suchá xerotermní vegetace se na našem území rozvinula převážně jako sekundární vegetace na plochách po vykácení dubohabrových, v menší míře i bukových lesů, na které navázalo nejprve spásání divokými býložravci a později pak extenzivní pastva domácích zvířat. Tento typ vegetace patří v České republice k ohroženým, a proto je třeba hledat vhodné způsoby údržby ploch, na kterých se vyskytuje. Jedním z nejpřirozenějších způsobů udržování bohaté druhové diverzity těchto trávníků je extenzivní pastva. V sedmi přírodních rezervacích v Praze, v nichž je xerotermní vegetace předmětem ochrany, došlo v r. 2000 k odstranění náletových dřevin a k zavedení pastvy s využitím ovcí a koz. V průběhu následujících šesti let zde bylo sledováno, zda je pastva vhodnou prevencí proti zarůstání dřevinami, zda pomáhá udržovat vhodné druhové složení suchých trávníků a také zda ovlivňuje výskyt ohrožených druhů rostlin a nitrofilních ruderálních druhů.
Pokud jde o změny v rostlinných společenstvech, byly zaznamenávány do r. 2004, tedy v prvních 4 letech po zavedení pastvy. V následujících letech již nebyly průkazné, protože se společenstva stala stabilnějšími. V průběhu celého sledovaného období (2000 – 2006) signifikantně vzrostla druhová diverzita, přičemž tento efekt byl zaznamenán již v prvním roce po zavedení pastvy. V následujících třech letech se diverzita nadále zvyšovala pomalým tempem a později byla zaznamenána stagnace. Pokryvnost expanzivních rostlinných druhů, zejména ptačího zobu obecného (Ligustrum vulgare) a v menším rozsahu i svídy krvavé (Cornus sanguinea) a trnky obecné (Prunus spinosa) se snížila. Současně bylo pozorováno i signifikantní snížení pokryvnosti u dalšího expanzivního rostlinného druhu ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), ale také u bedrníku obecného (Pimpinella saxifraga) a česneku chlumního (Allium senescens). Naproti tomu se zvýšila pokryvnost druhů jako je řebříček obecný (Achillea millefolium), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), čičorka pestrá (Securigera varia), pýr plazivý (Elytrigia repens), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), srpek obecný (Falcaria vulgaris), opletka obecná (Fallopia convolvulus) a divizna knotovkovitá (Verbascum lychnitis). Pokryvnost rostlinných druhů charakteristických pro suché trávníky (Festuco-Brometea) se průkazně zvýšila. Žádné změny v početnosti ani pokryvnosti nebyly v průběhu sledovaného období zaznamenány u rostlinných druhů Červeného seznamu. Současně se zvýšilo i zastoupení nitrofilních a ruderálních druhů rostlin. Z těchto zjištění lze vyvodit, že udržování suchých trávníků pomocí extenzivní pastvy může napomoci udržovat xerotermní vegetaci v dobrém stavu a zajistit vysokou druhovou diverzitu rostlinných společenstev. Je však třeba dbát na to, aby během pastvy nedocházelo ke zvýšené erozi v důsledku shromažďování stád ovcí a koz na exponovaných plochách, zejména na strmých svazích či v blízkosti skal. Dle zkušenosti autorů by měla dobře fungovat kombinace pastvy s odstraňováním křovin a nežádoucích trav.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
