Expanze buku v NPR Žofínský prales.

Buk lesní (Fagus sylvatica) v posledním století expanduje do mnoha lesních porostů ve střední Evropě. Autoři se zaměřili na časo-prostorovou dynamiku nových jedinců buku, jakožto hlavního mechanizmu jeho úspěšné expanze. Studie byla provedena na trvalých plochách v NPR Žofínský prales. Dlouhodobé sledování těchto ploch umožnilo analyzovat dynamiku lesních porostů v období let 1975 až 2008.

Studie potvrdila růst zastoupení buku lesního na úkor smrku a jedle. Ukázalo se, že noví jedinci buku do průměru kmene 4 cm mohou dlouhodobě růst v zapojeném porostu. Na zvýšené množství světla po odumření starých stromů pak reagují rychlým růstem. Díky těmto vlastnostem může buk v porostech postupně nahrazovat smrk (noví jedinci buku jsou v podrostu přítomni ještě před odumřením starých stromů). Autoři usuzují, že bez výrazných disturbancí, které by změnily strukturu společenstva, se buk lesní stane jediným dominantním druhem.

Využitelné výstupy:

Studie byla provedena na 25 ha ploše (The Zofin Forest Dynamic Plot), která je intenzivně studována od roku 1975. Dominantním druhem je buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí smrku ztepilého (Picea abies), jedle bělokoré (Abies alba) a dalších listnáčů. Pro analýzy byly využity údaje o poloze všech stromů s DBH (průměr v prsní výšce) ≥ 10 cm z let 1975, 1997 a 2008. V roce 2012 bylo navíc provedeno mapování všech stromů s DBH ≥ 1 cm. Jedinci byli rozděleni do 10 kategorií: malé stromky 0102 (DBH 1-2 cm), malé stromky 0304 (DBH 3-4 cm), malé stromky 789 (DBH 7-9 cm), malé stromy (DBH 10-24 cm), střední stromy (DBH 25-54 cm), velké stromy (DBH ≥ 55 cm), všechny stromy (DBH ≥ 10 cm), nové stromy (noví jedinci, kteří od posledního sčítání dosáhli DBH ≥ 10 cm), přežívající stromy (jedinci s DBH ≥ 10 cm, kteří přežili od předchozího sčítání) a nové gapy (jedinci s DBH ≥ 10 cm 55 cm, kteří odumřeli v období 1997-2012). Prostorové analýzy byly provedeny na sedmi 1 ha plochách o velikosti 100 × 100 m (obrázek 1).
Výrazné shlukování jedinců buku s průměrem kmene větším než 10 cm korelovalo s novými stromy v plochách, kde se buk šířil na úkor smrku. Na druhou stranu, v některých plochách docházelo ke snížení shlukování buku, což pravděpodobně souvisí se silnou vnitrodruhovou konkurencí. Analýza prostorového rozmístění (spatial pattern) jedinců buku na gradientu průměru kmene 1-9 cm ukázala trend ve zvyšování shlukování do vzdálenosti 5 m. Analýza vztahu mezi malými stromky a gapy neukázala žádné zřetelné trendy. Malé stromky buku do DBH 4 cm byly prostorově pozitivně korelovány s jedinci téhož druhy. Od velikosti DBH 7-9 cm byla naopak tato korelace negativní.

Doporučení pro management

Největší změny v prostorové distribuci malých stromků buku probíhají v rozmezí DBH 4-6 cm (viz výše). Na základě těchto výsledků autoři navrhují změny v podrostní formě hospodaření, při které je porost postupně prosvětlován s cílem dosáhnout spontánní přirozené obnovy pod ponechanými stromy. U velkoplošného typu (tzv. Schirmschlag – hospodaření clonnou sečí) navrhují prodloužení fáze růstu mladých stromů ve stínu. U maloplošného typu (tzv. Femelschlag – skupinovitě clonná forma), doporučují zvětšování malých gapů, které by poskytlo dostatek světla pro mladé buky v době, kdy je výška stromů 6-7 m. Oba dva přístupy je třeba experimentálně ověřit.

Grafické přílohy: