Evoluce krajiny v měřítku padesáti let

Evoluce krajiny v měřítku padesáti let

Autoři se pokusili zachytit prostorové a časové proměny za posledních 50 let na území identifikovaném jako „lokality významné pro Evropské společenství“ (Site of Community Importance, SCI), a zdůraznit varianty udržitelnějších způsobů využití krajiny. Metrická analýza zachycuje postupný proces fragmentace krajiny, podporované poklesem průměrné rozlohy jednotlivých krajinných typů, spolu se zvyšujícím se počtem jednotlivých plošek.

Využitelné výstupy: 
  • Autoři kategorizovali jednotlivé zóny studovaných oblastí podle metodiky CORINE do 12 krajinných typů. Pro jednotlivé heterogenní plošky charakterizovali jejich land use/land cover. Zaznamenali historickou proměnu jednotlivých typů, plochu v metrech čtverečních a procentické vyčíslení jejich přírůstku/úbytku.

 

  • Padesátá léta jsou na sledovaném území charakterizována proměnou polo-přirozeného území a dosud nevyužívaných přírodních ploch směrem k zemědělskému využití (např. vysušování či zmenšování rozlohy mokřin, slatin a slanisek).

 

  • Sedmdesátá léta jsou charakterizována radikální proměnou krajiny, objevují se zcela nové typy využití (v tomto případě sady, vinice, dosazované mezi původní olivové háje, začíná se pěstovat eukalyptus), mizí pěstování plodin vyžadujících zavlažování pomocí kanálů.

 

  • Mezi lety 1983-2001 dochází k další proměně krajiny, spojené s urbanizací. Původní sídelní plošky se rozrůstají a napojují. Mimo hlavní sídla vzniká intenzivní průmyslové zázemí (loděnice), v krajině se objevují skládky a také ruderální půdy a brownfields.

 

  • Bezprecedentní nárůst lidské populace v posledním století vyústil ve zvýšenou poptávku po zdrojích, jejich výrazně spotřebě a nárůst zemědělské produkce.

 

  • Například z hlediska heterogenity krajiny se proces industrializace krajiny rozšířil na sledovaných lokalitách z 0,9 ha (v roce 1954) na 120 ha (v roce 2001). A v opačném gardu pak došlo ke snížení rozlohy důležitých krajinných prvků o 115 ha.

 

  • Průměrná velikost plošky (Mean Patches Size, MPS) každé kategorie se rovněž prokazatelně zmenšuje. Index MSI naopak upozorňuje na trend zvýšené geometrické komplexity jednotlivých plošek, zejména na úrovni ne-zemědělských a lesnických ploch.

 

  • Proporční zastoupení krajiny využívané pro zemědělskou produkci klesá a původní zemědělsky využívaná krajina je nenávratně proměňována, většinou na zastavěné plochy.
Zdroj: 
Ricca, N., Guagliardi, I., Multi-temporal dynamics of land use patterns in a site of community importance in Southern Italy, Applied Ecology and Enviromental Research 13(3), pp.: 677-691
Zadal: 
Radomír Dohnal