Elektrické sloupy a invaze střemchy pozdní
Elektrické sloupy v kulturní krajině jsou obvykle z ochranářského a krajinotvorného pohledu vnímány negativně. Nepůsobí esteticky a ptáci často umírají při srážce s elektrickými dráty nebo na popáleniny způsobené při dotyku vodičů na nevhodně upravených sloupech. Na druhou stranu existují ale i pozitivní příklady využití elektrických sloupů ptactvem, ať už ke hnízdění, jako místa, z nichž samci obhajují svá teritoria zpěvem, jsou využívány i jako shromaždiště před tahem nebo místa odpočinku. Zejména v zemědělsky intenzívně obhospodařované krajině dokážou zvyšovat diverzitu avifauny či dokonce motýlů (viz Berg et al. 2011, Biological conservation, 144(12), 2819-2831). Díky absenci stromů mohou sehrávat i důležitou roli v šíření některých druhů rostlin herbivorními druhy, které sloupy využívají k odpočinku. Jeden takový případ publikovali polští biologové. Objevili, že elektrické sloupy hrají velmi důležitou roli v šíření invazivní střemchy pozdní (Prunus serotina).
- Biologové srovnali 124 ploch pod elektrickými sloupy se 124 plochami pod elektrickým vedením, ale bez sloupů v západním Polsku.
- Střemchu pozdní nalezli pod 81,5 % sledovaných sloupů, ale pouze pod 2,4 % ploch pod elektrickým vedením bez sloupů.
- Ještě výraznější byl rozdíl při srovnání počtu jedinců na obou plochách – pod sloupy rostlo celých 99,9 % z 5820 jedinců.
- Plodící jedinci (42, tj. 0,7 % ze všech jedinců) byly nalezeni pouze pod elektrickými sloupy, všechny rostliny pod vedením byly semenáčky.
- Výskyt střemchy byl častější tam, kde byly sloupy blíže orné půdě s polními plodinami, měly v okolí nižší bylinný pokryv a byly blíže lidským sídlům.
- Autoři publikace navrhují nutnost každoročních zásahů (sečení, orba) jako prostředků ochrany původních společenstev před další invazí střemchy pozdní.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
