Ekologické následky odlesňování a zalesňování orné půdy: Změny složení a struktury rostlinných společenstev v dubohabřinách

Analýza byla založena na 178 fytocenologických snímcích.
 
47 ve společenstvech přirozených dubohabřin, 59 na lokalitách po odlesnění, 72 snímků na pěti sekundárních znovu zalesněných lokalitách (v rozmezí od 30-59 let po zalesnění).
 
Odlesněním byla lesní společenstva nahrazena společenstvy jiné a odlišné floristické skladby.
 
Vertikální struktura se z mnohovrstvé změnila na (mono) jednovrstvou.
 
V první fázi se rostlinná společenstva kvalitativními znaky blížila společenstvům nelesním.
 
Pokryvnost bylinného patra činila 50-70 %. V dalších letech dominovala až 100 %.
 
Kromě lesních tříd Epilobietea angustifolii se objevovala luční (Molinio-Arrhenatheretea), ruderální (Artemisietea), či písčitých a oligotrofních trávníků (Koelerio-Corynephoretea).
 
Eutrofní habitaty Tilio-Carpinetum byly po vykácení dřevin pokryty vegetací Rubetum idaei.
 
Mesotrofní habitaty Melitti-Carpinetum byly nahrazeny Calamagrostitetum arundinaceae.
 
 
Klasifikace fáze degenerace společenstev bylinných porostů po odlesnění vykazovala silnou vazbu vůči stáří společenstev (resp. času uplynulého od odlesnění), habitatu a floristické skladbě původních společenstev.
 
Největší změny ve floristické skladbě fytocenóz se týkaly nejmladších vývojových stádií, raných fází po odlesnění (1-3 roky).
 
V prvním roce po odlesnění habitatů Tilio-Carpinetum nastoupilo společenstvo Rubetum camlagrostietosum s poměrem eufytů (8 druhů) k allofytům (84 druhů) 9,5 %, podobně pak i u Calamagrostietum rubetosum v habitatech Melitti-Carpinetum (18,2 %).
 
Další vývoj (3-10 let starých společenstev po odlesnění) je charakterizován vznikem vrstvy keřů a také sníženou dostupností světla pro nelesní bylinnou vegetaci, s nárůstem počtu druhů charakteristických pro dubohabřiny (eufyty).
 
Odstranění stromů způsobí dalekosáhlé změny v celém lesním ekosystému. Netýká se jen struktury skladby rostlinných společenstev, ale také struktury a chemických vlastností půdy.
 
Přímé důsledky odlesnění pro půdu: Formace Ap horizontu, přenos a promíšení půdních horizontů, navýšení procesu oglejení, snížení/zvýšení vlhkosti půdy, proměny nasákavosti půdy, intenzifikace promývání minerálních živin z půdních horizontů, migrace solí horizonty (především solí a karbonátů do spodních horizontů), intenzifikace podzolizace půdy, ztráta původních vlastností půdy.