Ekohydraulika komůrkových rybích přechodů
V Portugalsku spadá většina rybích přechodů vytvořených u malých vodních elektráren (MVE) pod komůrkový typ přechodu. Tyto přechody jsou jedním z nejstarších typů rybích přechodů a většina z nich je stavěna po vzoru rybích přechodů používaných v severní Evropě pro salmonidy. Přestože řada z nich je již dlouho v provozu, zatím nebyla provedena souhrnná studie ohledně jejich funkčnosti a efektivity. Tento článek vychází ze sledování a srovnávání 37 komůrkových rybích přechodů na různých tocích Portugalska. Na základě mnoha parametrů bylo zjištěno, že 51 % je pro nejvíce zastoupenou skupinu ryb (cyprinidi) nevyhovující. U těch vyhovujících bylo zjištěno, že ryby využívají přednostně otvory u dna, kde vzniká proud, který jim může pomoci jednodušeji se orientovat v přechodu a rychle jím tak projít. Z hydraulických podmínek je rychlost migrace nejvíce ovlivněna Reynoldsovým napětím (Reynolds shear stress).
Krom parametrů rybích přechodů byla na vybraném modelovém přechodu sledována migrace cyprinidů, aby se zjistila její specifika. Potamodromní druhy (sumec a ostroretka) migrovaly především na jaře a to stejnou měrou ve dne i v noci.
Od zavedení platnosti Rámcové směrnice vodní politiky (2000/60/ES) je v zájmu ochrany přírody v jednotlivých státech zprůchodnění toků v místech bariér vzniklých například při stavbě malých vodních elektráren (MVE). U těchto staveb se pro zajištění migrace ryb používá komůrkový rybí přechod, a to zejména v místech, kde nelze vybudovat rybí přechod přírodního typu. Většina studií, které se zabývají funkčností tohoto typu přechodů, je zaměřena na lososovité ryby, a schéma stavby vychází ze severského modelu. Ve většině řek jižní Evropy jsou ale majoritně zastoupeny spíše kaprovité ryby, u nichž (konkrétně u potamodromních druhů) je nutné zabezpečit proti i poproudou migraci. Na základě znalosti biologie těchto druhů je tedy nutné přehodnotit vhodnost a reálnou funkčnost výše zmíněných přechodů. Pro získání dostatečného množství poznatků ohledně chování vybraných cyprinidů v rybím přechodu, času a trvání jejich migrace a dalších důležitých aspektů, je vhodné provádět sledování vybraných modelových lokalit nebo terénní pozorování doplnit o testy v laboratoři. Na laboratorních modelech lze také využít možnosti manipulace s proudem a podrobně zjistit, jaké proudění je v průchodových otvorech u hladiny i u dna, popřípadě jaké faktory mohou mít vliv na rychlost migrace ryb. Například v této studii bylo díky modelovým lokalitám zjištěno, že pokud je v komůrkách zachován proud s menším přepadem do dalšího úseku (plunging flow), využívají ryby především otvory u dna, zatímco pokud jsou hladiny poměrně vyrovnané (streaming flow), využívají ryby oba dva průchody stejnou měrou.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
