Efektivita managementu chráněných území
Chráněná území tvoří v současné době přibližně 15 % plochy souše. Kvalita jejich managementu je ale velmi nevyrovnaná, u řady z nich zcela neznámá, a některá chráněná území existují v podstatě jen na papíře. Autoři této publikace hodnotí, zda dokážou efektivitu managementu vylepšovat cílené finanční investice do ochrany přírody. Podle jejich výsledků může obzvláště v případě chráněných území s velkým stupněm ohrožení jejich funkce cílené financování výrazně vylepšit efektivitu ochranných opatření.
- Autoři hodnotili celkem 1934 chráněných území.
- Pro každé území použili index s názvem „management effectiveness tracking tool“ (METT) s využitím globální databáze efektivity managementu chráněných území (viz např. https://www.conservationgateway.org/ExternalLinks/Pages/mett-management-effective.aspx). Tento index odráží poměr vložených finančních prostředků k dosaženým cílům ochrany.
- U 69,5 % území hodnota METT indexu během aplikace cíleného financování vzrostla, u 25,1 % klesla a u 4,5 % území se nezměnila (průměrná délka projektu byla 4 roky).
- K největšímu nárůstu hodnoty METT došlo u těch území, u nichž byla počáteční hodnota nejmenší a také tam, kde byla nejdelší délka projektů.
- Další hodnocení probíhalo mezi změnou efektivity managementu a stupněm ohrožení území (vypočítaného ze 3 hodnot: topografie a velikosti, hustoty osídlení a silniční sítě a úmrtnosti nemluvňat.
- Podle tohoto kritéria byly největší pokroky zjištěny v územích s nejvyšším ohrožením (nejblíže civilizace?) a v územích s největší plochou.
- Podle autorů článku je cílené financování ochranářských projektů jedním z vhodných způsobů, jak výrazně vylepšit efektivitu ochranných opatření, a odráží se zejména ve zpomalení úbytku biodiverzity
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.