Efektivita managementu chráněných území

Chráněná území tvoří v současné době přibližně 15 % plochy souše. Kvalita jejich managementu je ale velmi nevyrovnaná, u řady z nich zcela neznámá, a některá chráněná území existují v podstatě jen na papíře. Autoři této publikace hodnotí, zda dokážou efektivitu managementu vylepšovat cílené finanční investice do ochrany přírody. Podle jejich výsledků může obzvláště v případě chráněných území s velkým stupněm ohrožení jejich funkce cílené financování výrazně vylepšit efektivitu ochranných opatření.

Využitelné výstupy: 
  • Autoři hodnotili celkem 1934 chráněných území.
  • U 69,5 % území hodnota METT indexu během aplikace cíleného financování vzrostla, u 25,1 % klesla a u 4,5 % území se nezměnila (průměrná délka projektu byla 4 roky).
  • K největšímu nárůstu hodnoty METT došlo u těch území, u nichž byla počáteční hodnota nejmenší a také tam, kde byla nejdelší délka projektů.
  • Další hodnocení probíhalo mezi změnou efektivity managementu a stupněm ohrožení území (vypočítaného ze 3 hodnot: topografie a velikosti, hustoty osídlení a silniční sítě a úmrtnosti nemluvňat.
  • Podle tohoto kritéria byly největší pokroky zjištěny v územích s nejvyšším ohrožením (nejblíže civilizace?) a v územích s největší plochou.
  • Podle autorů článku je cílené financování ochranářských projektů jedním z vhodných způsobů, jak výrazně vylepšit efektivitu ochranných opatření, a odráží se zejména ve zpomalení úbytku biodiverzity
Grafické přílohy: 
Efektivita managementu chráněných území
Efektivita managementu chráněných území
Efektivita managementu chráněných území
Efektivita managementu chráněných území
Efektivita managementu chráněných území
Efektivita managementu chráněných území
Zdroj: 
Geldmann, J., Coad, L., Barnes, M., Craigie, I. D., Hockings, M., Knights, K., & Burgess, N. D. (2015). Changes in protected area management effectiveness over time: A global analysis. Biological Conservation, 191, 692-699.
Zadal: 
Kateřina Kucírková