Efekt redukce spásání na populaci tetřívka obecného v severní Anglii

Mezi roky 1996 a 2000 byla na 10 lokalitách v severní Anglii omezena pastva převážně ovcí na méně než 1,1 ovci na hektar v létě a 0,5 ovce na hektar v zimě. Tyto lokality byly srovnány se sousedními, kde byla početnost ovcí ponechána na původním stavu, tj. 2 až 3krát vyšší. Výzkumníci na těchto lokalitách sledovali změnu stavu vegetace a vliv na populace tetřívka obecného. Na lokalitách s omezenou pastvou vzrostla během sledovaného období početnost samců v průměru o 4,6 %, zatímco na standardně spásaných loukách klesla průměrně o 1,7 %. Vyšší byl také podíl samic, které úspěšně vyvedly kuřata: 54 % na plochách s omezenou pastvou proti 32 % na standardně spásaných místech. Ukazuje se tedy, že extensivní management může napomoci k zotavení populací alespoň některých ochranářsky významných organismů.

Využitelné výstupy: 

Pokusnou plochu tvořilo 20 sledovaných vřesovišť na severu Anglie, 10 se zásahem (sníženou pastvou) a 10 kontrol (s neredukovanou pastvou). Pastva byla zajišťována ovcemi, jen ojediněle kravami (pro případ studie byla jedna kráva počítána za 10 ovcí) a jen příležitostně se na pastvě podílela i srnčí zvěř. Množství ptačích predátorů je v této lokalitě nízké (2,7 krkavcovitých na km2 a 0 dravců), četnost pozemních predátorů zjišťována nebyla a jejich vliv byl proto považován za konstantní. Typ vegetačního pokryvu byl dělen do 6 kategorií: vřesoviště (dominoval vřes obecný), traviny, porosty suchopýru, porosty sítiny kostrbaté, vysoké sítiny, jiný porost (zejména byliny) a obnažený povrch.
Zjistilo se ale, že lokality s omezenou a bez omezené pastvy se ve složení porostu neliší a to ani v heterogenitě (ačkoli jistý trend pozorován byl) a jediné rozdíly jsou ve výšce porostu (33,6 oproti 21,5 cm v průměru). Zdá se, že jen tento rozdíl zapříčinil nárůst počtů kohoutků tetřívka o 4,6 % v průběhu desetiletého sledování (proti 1,7 % poklesu u kontrol) i vyšší úspěšnost slípek (54 vs. 32 %).
Ukázalo se, že intenzivní pastva může vést k degradaci biotopů vhodných pro tetřívka obecného, nicméně jejím snížením se dá tento proces zvrátit. Ačkoli má vyšší porost pro tetřívka i některé potencionální nevýhody (horší prosychání kuřat po dešti, snazší vystopovatelnost savčími predátory), tak klady jednoznačně převažují (vyšší abundance hmyzu). Je také na zváženou, zda velkoplošně užívaný stejný management pastvy je opravdu tím nejlepším způsobem péče o populace tetřívka obecného.

Grafické přílohy: 
Složení vegetace na plochách s a bez zásahu
Změny v relativní početnosti kohoutků (a) slípek na jaře (b) a v létě (c)
Rozdíly v hnízdní úspěšnosti na plochách s a bez zásahu
Zdroj: 
Calladine J., Baines D., Warren P. 2002: Effects of reduced grazing on population density and breeding success of black grouse in northern England. Journal of Applied Ecology 39: 772-780.
Zadal: 
František Špoutil