Efekt mulčování, doprovodného druhu a ročního období na obnovu vytěžených rašelinišť v Minnesotě

Na dvou lokalitách v Minnesotě byly testovány možnosti využití slaměného mulče pro obnovu vegetace na vytěžených rašeliništích. Jako další faktory, které mohou mít na úspěšnost obnovy vliv, byla sledována ne/přítomnost doprovodného druhu Carex oligosperma a roční období, v němž byl experiment zahájen. Aplikace mulče a podzimní provádění tohoto zásahu vedlo ke zvýšení pokryvnosti vegetace, zejména rašeliníku a jiných mechů. Rovněž přítomnost doprovodného druhu C. oligosperma může mít pozitivní vliv na nárůst pokryvnosti rašeliníku. Mulčování se zdá být zdaleka nejefektivnější strategií pro zvyšování pokryvnosti vegetace na vytěžených rašeliništích, a to bez ohledu na výchozí stanovištní podmínky.

Využitelné výstupy: 

Odtěžená rašeliniště představují extrémní stanoviště, na nichž je přirozená obnova vegetace často blokována. Předchozí výzkumy potvrdily, že „rozsévání“ částeček mechů na narušené plochy podporuje vegetativní reprodukci rašeliníku a v návaznosti na to i dalších druhů. V Kanadě je běžně užíván slámový mulč, jenž rovněž prokazatelně napomáhá uchycení a přežívání rašeliníku. Další vliv na úspěšnost zásahu může mít ne/přítomnost doprovodných druhů (tj. druhů asociovaných s rašeliníkem) a roční období, v němž jsou zásahy prováděny.
V této práci bylo zjišťováno, jaký efekt na obnovu vegetace má (a) aplikace slaměného mulče, (b) vysazení doprovodného druhu Carex oligosperma a (c) roční období (jaro vs. podzim), v němž byl experiment zahájen; byly testovány všechny možné kombinace jednotlivých zásahů. Úspěšnost obnovy vegetace na experimentálních ploškách byla vyhodnocována jako změna pokryvnosti (1) rašeliníku, (2) ostatních mechů, (3) cévnatých rostlin a (4) celkové pokryvnosti. Experiment probíhal na dvou lokalitách vytěžených rašelinišť v Minnesotě.
Plochy posypané slaměným mulčem vykazovaly značný nárůst celkové pokryvnosti, zejména pak pokryvnosti rašeliníku. Na plochách bez mulče došlo k menšímu nárůstu pokryvnosti vegetace, který byl navíc způsoben zejména nárůstem pokryvnosti cévnatých rostlin. To potvrzuje, že mulč napomáhá regeneraci rašeliníku. Zvýšení pokryvnosti vegetace tedy sice lze dosáhnout různým způsobem, ale mulč podporuje rozvoj mechů a proto diverzifikovanějších společenstev.
U ploch posypaných mulčem na podzim byl zjištěn větší nárůst pokryvnosti než u ploch posypaných na jaře. Carex oligosperma jako doprovodný druh zvýšila pokryvnost rašeliníku na jedné ze dvou lokalit, a to i přesto, že zde vykazovala sníženou schopnost přežívání.
Mulčování se zdá být zdaleka nejefektivnější strategií pro zvyšování pokryvnosti vegetace na vytěžených rašeliništích, a to bez ohledu na výchozí stanovištní podmínky (např. složení a mocnost rašeliny, povětrnostní podmínky atd.).

Grafické přílohy: 
Obrázek 1.: Lokalita Michigan: průměrná pokryvnost (%) rašeliníku, ostatních mechů a cévnatých rostlin na plochách se všemi kombinacemi zásahu (podzim/jaro, mulčováno/nemulčováno, Carex vysazena/nevysazena) v letech 1998 a 1999. Sloupce představují průměrnou pokryvnost, vousy standardní odchylku (n = 6).
Obrázek 2.: Lokalita Aitkin Agri: průměrná pokryvnost (%) rašeliníku, ostatních mechů a cévnatých rostlin na plochách se všemi kombinacemi zásahu (podzim/jaro, mulčováno/nemulčováno, Carex vysazena/nevysazena) v letech 1998 a 1999. Sloupce představují průměrnou pokryvnost, vousy standardní odchylku (n = 6).
Zdroj: 
Johnson K.W., Maly C.C. & Malterer T.J. (2000): Effects of mulch, companion species and planting time on restoration of post-harvested Minnesota peatlands, U.S.A. – In: Rochefort L. & Daigle J.-Y. (eds.), Sustaining our peatlands: Proceedings of the 11th International Peat Congress, Quebec City, Canada, August 6-12, 2000, 699-704.
Zadal: 
Vojtěch Taraška