Důležitost submerzní makrofytní vegetace pro hnízdění kachen
V Evropě patří uměle vybudované rybníky a jejich soustavy k místům, která představují významné hnízdní příležitosti pro vrubozobé ptáky. Toto prostředí ale není vhodné univerzálně a záleží na typu a intenzitě rybničního hospodaření, zda budou mít ptáci možnost zahnízdit. Správci rybníků zvyšují výnosy ryb nadměrným hnojením vody či dokrmováním ryb, čímž zvětšují množství fytoplanktonu ve vodě. To spolu s vířením sedimentu na dně rybníků kapry vede ke snížení průhlednosti vody, jejímž důsledkem je špatný růst makrofytní vegetace. Na takové podmínky reaguje vodní ptactvo snižováním početnosti i druhové diverzity, neboť množství makrofytní vegetace i průhlednost vody mají na oba jejich faktory pozitivní vliv. V době hnízdění jsou navíc bezobratlí živočichové, vázaní na makrofyta, velmi důležitým zdrojem potravy pro mláďata kachen. Francouzští ornitologové zjistili, že úspěšnost hnízdění byla nejvyšší na rybnících s pokryvností submerzních makrofyt 21-40 %.
- Výzkum probíhal ve východní Francii v rybniční soustavě Dombes, nejvýznamnější lokalitě pro hnízdění vrubozobých v této oblasti.
- V roce 2003 bylo sledováno 30 rybníků a v roce 2004 celkem 50 rybníků s průměrnou velikostí 11,9 ha.
- Vztah denzity biomasy bezobratlých a stáří rybníka nebyl prokázán.
- Byl zjištěn negativní vztah denzity bezobratlých a pokryvnosti vodních makrofyt, přičemž v hodnotách pokryvnosti 0-40 % je křivka relativně stabilní, ale od hodnot nad 40 % začíná klesat (viz obrazová příloha).
- Index biomasy bezobratlých (počítaný jako podíl průměrné denzity biomasy bezobratlých dělený pokryvností makrofyt) roste pozitivně s nárůstem pokryvnosti makrofyt.
- Nejvyšší zjištěné denzity biomasy bezobratlých byly zaznamenány na vláknitých řasách a rdestu Berchtoldově (Potamogeton berchtoldii), nejnižší na rdestech P. nodosus a P. gramineus, řečance přímořské (Najas marina) a haluše vodní (Oenanthe aquatica). Pouze vláknité řasy ale mají statisticky významně vyšší denzitu biomasy bezobratlých než ostatní druhy.
- Neexistuje lineární vztah mezi hustotou hnízdících párů kachen a pokryvností vodními makrofyty, výsledky ale ukazují nejvyšší počty párů i kachen s mláďaty na rybnících s pokryvností 21-40 % plochy, což koresponduje s výše uvedeným vztahem denzity biomasy bezobratlých a pokryvností.
- Specificky u poláka velkého (Aythya ferina) byla zjištěna vyšší hnízdní úspěšnost právě na rybnících s pokryvností makrofyt nad 20 %.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
