Dopady snížené strukturální konektivity na distribuci dvou druhů stromových hlodavců
Pojmy „ztráta habitatu“ a „fragmentace habitatů“ se často zaměňují. V této studii je řešena problematika narušené strukturální konektivity mezi jednotlivými habitaty, a její dopady na distribuci dvou druhů savců, veverky obecné (Sciurus vulgaris) a plšíka lískového (Muscardinus avellanarius). Oba tyto druhy vyžadují lesní porost jako klíčový habitat pro život.
Výsledky napovídají, že hlavním faktorem ovlivňujícím prostorovou distribuci plšíka lískového, právě tak i veverky obecné, je počet obyvatelných habitatů na celkové ploše. Podstatnou roli tu sehrává i přítomnost živých plotů, které sehrávají roli migračních koridorů mezi jednotlivými habitaty, ty jsou však důležitější spíš pro výskyt plšíků, než veverek.
Autoři předpokládají, že klíčové pro udržení plšíků v krajině je prioritní ochrana stávajících habitatů, které slouží jako populační zdroj. Navazující opatření by se měla týkat strukturální konektivity, tedy napojení zdrojových míst na ostatní lokality výskytu. V krajině, kde nízké lesy pokrývají jen 5-10% povrchu, jsou tato opatření (zejména výsadba živých plotů) nákladné, ale z hlediska výsledku nejefektivnější.
Výsadba a ochrana živých plotů v krajině by neměla být chápána jen jako tvorba migračních koridorů, ale protože jsou rovněž plšíky hojně osidlovány, i jako tvorba potenciálních nových habitatů.
Příliš dlouhé koridory (okolo 30 km), nemají v kulturní zemědělské krajině (s hustotou lesního pokryvu 5-10%) vliv na šíření sledovaných druhů. Budování takových koridorů velmi pravděpodobně nezvýší populační hustotu sledovaných druhů v krajině.
Pro zachování populací veverky obecné je podstatné udržení lesních habitatů. Výsledky studie naznačují, že množství habitatů na celkové ploše je významným faktorem, jejich vzájemná konektivita ale nesehrává tak významnou roli. Veverky nemají s migracemi přes otevřenou krajinu (například pole) problém.
Plšík lískový (vážící 15-30 gramů) je na rozdíl od veverky obecné (vážící 250-350 gramů) méně mobilnější, a má výrazně menší domovský okrsek. Tím se vysvětlují i rozdílné nároky na optimální habitat.
Ve studii není hodnocena kvalita vegetace jednotlivých plošek území, pouze je rozlišen typ pokryvu, z hlediska přítomnosti lesního porostu.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
