Dopad rozšiřování a správy anglických mokřadů na početnost populací komárů přenášejících choroby
Pravděpodobnost přenosu chorob komáry v Evropě narůstá, částečně kvůli šíření nepůvodních invazních druhů, ale i díky tvorbě optimálních podmínek pro komáří druhy, například při vytváření rozsáhlých drenáží a velkoplošných zavodňovacích projektů či obnově mokřadů.
Pro porozumění a uspořádání zásad správného managementu mokřadních území (ať už na úrovni měst, při pobřeží, protipovodňových zón či nově zpřístupňovaných mokřadů) je zapotřebí dalšího, především entomology podloženého výzkumu.
V posledních dekádách byla Anglie prostá infekčních patogenů přenosných vektory – komáry.
Na několika lokalitách byl přesto zaznamenán (za posledních 100 let) endemický výskyt malárie (příbřežní mokřiny).
První závažný případ šíření západonilské horečky (WNv) byl v Evropě zaznamenán v roce 1999 a do roku 2013 bylo zaznamenáno už 785 případů v 15 zemích EU.
Autoři navrhují lépe porozumět efektům klimatických změn a jejich vlivu na adaptační strategie vektorů (a vektory přenášených patogenů).
Vyvinout strategie ke snížení možných rizik pro veřejnost, uzpůsobit stávající management životního prostředí (například upravit strategie na vytváření mokřadů, aby se díky specifickému režimu zaplavování nestaly zdrojem vektorů).
Autoři připouštějí, že situaci poněkud komplikují nepůvodní invazivní druhy komárů (Aedes albopictus, Aedes aegypti a Aedes japonicus).
Správně nastavený aplikovaný management může držet výskyt vektory přenášených exotických chorob na snesitelné úrovni a zabraňovat propuknutí epidemií.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
