Po výskytu kyselých deštů, které na začátku 80. let poškozovaly lesy, bylo na postižené lesní oblasti Německa aplikováno velkoplošné vápnění. Vzhledem k možným negativním dopadům na chemické složení půdy a na půdní faunu a flóru bylo toto řešení od samého začátku velmi kontroverzní (Rehfuess, 1981) a je sporné až do dnešní doby. Při zkoumání vlivu vápnění na vegetaci lesního podrostu pokrylo jen velmi málo studií kontinuálně časové období více než dvou desetiletí.
V této práci byl analyzován vliv bylinného podrostu na vápněnou a kontrolovanou oblast s výskytem borovice lesní (Pinus sylvestris), oblast s výskytem dubu letního (Quercus robur), dvě oblasti, na kterých se vyskytoval buk lesní (Fagus sylvatica)a pět oblastí, na kterých rostl smrk ztepilý (Picea abies). Všechny oblasti se nacházely na území jihozápadního Německa v blízkosti Výzkumného institutu pro lesní ekologii a lesnictví v Porýní-Falc (Research Institute for Forest Ecology and Forestry of Rhineland-Palatinate). Analýza byla prováděna opakovaně přibližně po dobu 25 let. Výsledek této práce by měl přispět k rozhodování o aplikaci vápnění v lesích postižených kyselými dešti, a to na základě možných změn v druhové skladbě a složení flóry podrostu.
Počet druhů cévnatých rostlin nacházejících se v bylinném patře byl celkově nízký a vyšší než 20 byl pouze v nížinné dubové oblasti. Na šesti z devíti sledovaných lokalit bylo převážně z důvodu šíření dvou druhů trav (Milium effusum, Deschampsia flexuosa) a polokeře Vaccinium myrtillus zjištěno zvýšení rostlinného pokryvu v bylinném patře. Tyto druhy pravděpodobně profitovaly z kontinuální depozice dusíku. Za celou dobu studie byly nalezeny pouze dva druhy (Agrostis stolonifera, Stellaria media) s hlavním rozšířením v otevřených krajinách a jejich výskyt byl omezen pouze na 4 oblasti.
Využitelné výstupy:
Závěrem lze říci, že vápnění mělo signifikantní, ale pouze přechodný dopad na druhové složení podrostu. Výsledky nepodporují argumenty proti vápnění lesů poškozených kyselými dešti, které jsou založeny na dlouhodobých změnách bylinné flóry. V obhospodařovaných lesích s kyselými půdami, které slouží pro produkci dřeva, může vápnění i nadále přispívat ke snížování půdního okyselování a provázet loužení kationtů způsobené antropogenní depozicí dusíku. Je třeba si uvědomit, že vzhledem k omezenému počtu podrostových rostlinných druhů v lesích střední Evropy postižených kyselými dešti, které jsou pozůstatkem doby ledové a důsledkem převládajících kyselých substrátů, je oblastně specifická statistická analýza změn ve složení bylinného patra po vápnění obtížná a v některých případech neproveditelná.
Zdroj:
Frank M. Thomas, Katharina Krug, Jörg Zoldan, Hans-Werner Schröck (2019) Long-term effects of liming on the species composition of the herb layer in temperate Central-European forests. Forest Ecology and Management, 437. 49-58 pp.
https://doi.org/10.1016/j.foreco.2019.01.026.
Zadal:
Alena Peltanová (překlad Adéla Boušková)
