Diverzita ryb v evropských jezerech, jsou důležitější demografické faktory než antropogenní tlaky?
Autoři se pokusili vyhodnotit příspěvek lokálních antropogenních vlivů na uspořádání a diverzitu rybích populací v 1632 jezerech 11 evropských zemí.
Srovnáním přírodních a antropogenních faktorů a jejich prahových hodnot autoři zjistili, že převažuje vliv geografických faktorů nad antropogenními (pokud jde uspořádání a druhovou rozmanitost rybích populací v evropských jezerech). Makro-ekologické uspořádání diverzity ryb napříč evropskými jezery je možné předpovědět na základě přírodních vlivů.
Lokální diverzita rybích populací ve sledovaných jezerech se ukázala být ovlivněna nejvíce morfometrickými a (bio)geografickými klimatickými proměnnými.
Větší (tj. rozlehlejší) a hlubší jezera v teplejších oblastech měla častěji vyšší druhovou rozmanitost a diverzitu.
Početní hustota ryb byla převážně vztažena k produktivitě (podřízené antropogenním vlivům), ale byla také citlivá vůči geograficko-klimatickým faktorům. Produktivita měla pozitivní vliv na druhové bohatství ryb a diversitu, ale současně negativně ovlivňovala velikost ryb.
Z toho vyplývá, že teplejší a mělčí jezera v nižších nadmořských výškách jsou obvykle více nasycena živinami, a tudíž mají vyšší populační hustotu ryb, než jezera ve vyšších nadmořských výškách s větším vlivem sezonality a nižší průměrnou teplotou.
Příspěvek antropogenních vlivů k diverzitě ryb byl patrný pouze ve vztahu eutrofizace (v rámci podrobnějšího lokálního měřítka), zatímco žádný patrný efekt nebyl zaznamenán pro hydro-morfologické tlaky.
V analýze regresního stromu se základní rozdělení druhového bohatství v jezerech pozitivně vztahovalo k rozloze jezera (a v doplnění k maximální hloubce - pozitivně, nadmořské výšce – negativně). Podobně pak dělení jezer bylo pozitivně vztaženo k celkové rozloze (a srážkám, nadmořské výšce), což napovídá provázanosti s geografickými gradienty.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
