Diverzifikace sečení zvyšuje druhovou rozmanitost členovců druhově chudých ovsíkových luk

Zemědělská intenzifikace snižuje biologickou rozmanitost zemědělské krajiny. Ovsíkové louky představují důležitý biotop tradičně využívaný ke sklizni sena. S poklesem poptávky po seně je jeho sklizeň podporována prostřednictvím Agro-environmentálních programů EU. Moderní technologie senoseče se liší od tradičních postupů odstraněním biomasy jednorázově na rozsáhlé ploše. Z důvodu omezení škodlivých vlivů sečení na luční bezobratlé je často doporučována diverzifikace sečí v čase a prostoru. Účinnost těchto opatření byla ale dosud málo studována. V této studii autoři porovnávají lokality s jedinou celoplošnou sečí a lokality s mozaikovitým sečením s využitím údajů o čtyřech skupinách členovců – denních motýlech, zemních broucích, rovnokřídlích a pavoucích. Studie byla prováděna v národní přírodní rezervaci Babiččino údolí.
Druhová společenstva uvedených biotopů jsou chudá. Bylo zaznamenáno 32 druhů denních motýlů, 30 druhů zemních brouků, 6 druhů rovnokřídlých a 30 druhů pavouků. V každé ze sledovaných skupin dominovalo několik běžných druhů (denní motýli – bělásek řepkový, bělásek řepový, okáč luční; brouci –  střevlíci Poecilus cupreus a Poecilus versicolor, rovnokřídlí – saranče obecná, marše obecná, pavouci – slíďák luční).
Bylo zjištěno, že rozrůznění sečí zvyšuje na uvedených druhově chudých lukách biologickou rozmanitost. Převážná většina denních motýlů preferovala plochy s heteregoenní sečí a s neposečenými částmi. Vliv kosení se významně projevil již na malých plochách i u pavouků, rovnokřídlých a zemních brouků. Sečení způsobuje přímou úmrtnost denních motýlů, protože je prováděno často v ranních hodinách, kdy jsou motýli ještě neaktivní. Rovněž vyčerpává zdroje nektaru a úkrytu, vystavuje jedince nepřízni počasí a predátorům. Rovněž ovlivňuje rozptyl jedinců. Výsledky ukazují, že motýli se vyhýbali plochám koseným dvakrát ročně, přes dostatečně dlouhé období mezi sečemi. Stejně tak sečení zvyšuje úmrtnost larev. U ostatních tří taxonů byly výsledky ovlivněny podmínkami v bezprostředním okolí odchytu, takže je obtížné vyhodnotit vlivy sečení v krajinném měřítku. Sečení nepůsobí přímou mortalitu zemních brouků, nicméně ovlivňuje množství úkrytů, které je obvykle vyšší v nesečených porostech. Krátkostébelné trávníky neposkytují dostatek úkrytu před nepřízní počasí a před predátory. Pavouci využívají rovněž trojrozměrný prostor louky (na rozdíl od zemních brouků), i když na rozdíl od motýlů nesají nektar. Rovněž jejich početnost je ovlivňována početností jejich kořisti.  
Způsob sečení a jeho intenzita významně ovlivňuje složení místních společenstev. Rychlé a synchronní posečení luk mechanizací převyšuje migrační schopnosti lokálních společenstev hmyzu. Svou roli hraje také použitá technika. Lištové sekačky jsou bezpečnější než více využívané rotační sekačky. Protože synchronní sekání má rovněž za následek synchronní obnovu porostů, jsou negativně ovlivněny druhy vázané na krátkostébelné trávníky stejně jako druhy dlouhostébelných porostů.
Ze studie vyplynulo, že rozrůznění sečení zvyšuje rozmanitost společenstev bezobratlých na malých plochách luk s původně druhově chudými společenstvy. Rozrůznění v sečích vede k rozrůznění ve zdrojích a následně vyúsťuje ve vyšší rozmanitost bezobratlých. Zjištění, že dokonce běžné druhy obývající biologicky chudé trávníky, je důležité pro usměrnění hospodaření na lukách s průměrnou biologickou  rozmanitostí.