Demografie populace hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia) v České republice

Intenzifikace zemědělství a opuštění méně produktivních pozemků v posledních několika desetiletích způsobily úbytek rozlohy polopřirozených trávníků napříč Evropou, včetně vlhkých luk v podhorských oblastech. Hnědásek chrastavcový je ohrožen oběma jevy v celé západní i střední Evropě. Populace obývající západní a střední Evropu obývají suché až vlhké louky chudé na živiny. To je rovněž případ populací tohoto hnědáska v západních Čechách, kde bylo od roku 2002 zjištěno přes 100 kolonií. Studie byla provedena během osmi let na 30 vlhčích lukách v blízkosti Karlových Varů. Pro srovnání populačních charakteristik lokálních populací bylo sledováno 82 kolonií během jednoho roku. Výsledky ukazují na značnou variabilitu v kolísání meziroční početnosti i velké rozdíly mezi jednotlivými lokálními populacemi v rámci jednoho roku. Meziroční variabilita v početnosti je varováním před hodnocením kvality lokality na základě krátkodobých údajů. Byla zjištěna negativní závislost mezi populační hustotou a meziroční početností populace. Populační početnost hnědáska chrastavcového v České republice byla odhadnuta na 25 000 – 32 000 jedinců. Vzhledem k této početnosti a existující mozaice lokalit není tento druh bezprostředně ohrožen vyhynutím. Vzhledem k variabilitě početnosti druhu (časové i regionální) je ale žádoucí ochraňovat co nejvyšší počet kolonií s výskytem druhu, včetně těch s malými populacemi.

Využitelné výstupy: 

Intenzifikace zemědělství a opuštění méně produktivních pozemků v posledních několika desetiletích způsobily úbytek rozlohy polopřirozených trávníků napříč Evropou, včetně vlhkých luk v podhorských oblastech. Hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia) je ohrožen oběma jevy v celé západní i střední Evropě. Přestože tento hnědásek obývá  rozsáhlý areál sahající od Británie po amurskou oblast a Japonsko, je patrné, že regionální populace mají specializované nároky na prostředí i živnou rostlinu. Populace obývající západní a střední Evropu obývají suché až vlhké louky chudé na živiny. To je rovněž případ populací druhů v západních Čechách, kde bylo od roku 2002 zjištěno přes 100 kolonií. Lokální populace jsou malé, jednotlivé lokality mají průměrnou rozlohu 1,5 ha, celková rozloha nepřevyšuje 300 ha. Populace vykazují metapopulační dynamiku s lokálním vymíráním i osidlováním.
Demografické charakteristiky populace byly zjišťovány metodou zpětného odchytu (marking recapture) během několika let. Doposud nebyla studie tohoto typu u hnědáska chrastavcového provedena. Ze sledování jiných druhů vyplývá, že se jednotlivé kolonie značně liší v populační dynamice a že krátkodobé sledování podhodnocuje rozsah změn ve velikosti populace.
Hnědásek chrastavcový využívá jedinou živnou rostlinu, čertkus luční, který se vyskytuje na lukách chudých na živiny. Housenky žijí pospolitě, přezimují ve společných hnízdech a na jaře pak pokračují v žíru již solitérně. Studie byla provedena během osmi let na 30 vlhčích lukách v blízkosti Karlových Varů. Pro srovnání populačních charakteristik lokálních populací bylo sledováno 82 kolonií během jednoho roku.
Výsledky ukazují na značnou variabilitu v kolísání meziroční početnosti i velké rozdíly mezi jednotlivými lokálními populacemi v rámci jednoho roku. Meziroční variabilita v početnosti je varováním před hodnocením kvality lokality na základě krátkodobých údajů.
Poměr pohlaví, stálost a chytatelnost byly méně proměnlivé v rámci jedné populace mezi roky než mezi jednotlivými populacemi v témže roce. Větší pravděpodobnost odchytu byla zjištěna u samců, což souvisí patrně s jejich vyšší aktivitou. Bylo zjištěno, že pravděpodobnost přežívání je konstantní, tj. s věkem dospělých motýlů se nemění, což kontrastuje s výsledky jiných studií, u kterých se pravděpodobnost přežívání s věkem snižuje.
Meziroční variabilita v početnosti u jedné populace byla nižší než u jiných studií stejného nebo příbuzných druhů. Nižší míra fluktuace může být ale způsobena vysokou početností populace v západních Čechách, která je řádově početnější než u jiných studií. Fluktuace v početnosti byly výraznější u samic, u kterých byla ale zjištěna celkově nižší početnost. Samice mohou být výrazněji ohroženy než samci vzhledem k tomu, že se líhnou o týden později, tj. v polovině června, kdy obvykle probíhá senoseč.
Mezi populační hustotou a meziroční početností populace Byla zjištěna negativní závislost. Průměrná populační hustota se nelišila mezi roky ani mezi lokalitami, což značí, že všechny lokality měly podobnou nosnou kapacitu prostředí. Negativní vztah mezi hustotou a početností může být způsoben omezenou biomasou živné rostliny, aktivitou predátorů a parazitoidů a konečně zvýšenou emigrací.
Novým zjištěním je asynchronicita v líhnutí dospělců mezi lokálními populacemi. Tyto fenologické rozdíly, patrně způsobené odlišností mikrostanovišť, mohou být významné pro dlouhodobé přežívání populace druhu. Vzhledem k tomu, že jedna třetina lokalit je obhospodařována s podporou dotací EU (agro-environmentální opatření) s plošným jednorázovým sečením lokalit, může asynchronní líhnutí umožnit přežití alespoň části populace.  
Populační početnost hnědáska chrastavcového v České republice byla odhadnuta na 25 000 – 32 000 jedinců. Vzhledem k této početnosti a existující mozaice lokalit není tento druh bezprostředně ohrožen vyhynutím. Vzhledem k variabilitě početnosti druhu (časové i regionální) je ale žádoucí ochraňovat co nejvyšší počet kolonií s výskytem druhu, včetně těch s malými populacemi.              

Grafické přílohy: 
A - mapa všech známých kolonií hnědáska v západních Čechách v roce 2008, B - podrobné znázornění sledovaných lokalit během osmileté studie, C - histogram lokalit  podle rozlohy; plný trojúhelníček - známé lokality h.ch., prázdný trojúhelníček - početné populace h.ch., přerušovaná čára - shluk lokalit sledovaných během jednoleté studie
Denní populační početnost - vývoj v jednotlivých letech - plné kroužky- samci, prázdné čtverečky - samice
Denní populační početnost - srovnání vývoje u lokálních populací
Závislost změn v početnosti populace mezi dvěma po sobě jdoucími roky a populační hustotou
Zdroj: 
Zimmermann K., Blazova P., Cizek O., Fric Z., Hula V., Kepka P., Novotny D., Slamova I., Konvicka M. 2011: Demography of adults of the Marsh fritillary butterfly, Euphydryas aurinia (Lepidoptera: Nymphalidae) in the Czech Republic: Patterns across sites and seasons. European Journal of Entomology 108: 243-254. https://www.eje.cz/pdfarticles/1613/eje_108_2_243_Zimmermann.pdf
Zadal: 
Jiří Pokorný