Čtyřicetiletá studie dynamiky v rašeliništních ekosystémech
V této studii autoři porovnávali dva soubory dat sebraných na lokalitě rašeliniště Akhultmyren v jižním Švédsku. Vegetace byla na této lokalitě studována v roce 1957 a následně znovu po 40 letech kontinuálního přírodního rozvoje v roce 1997 touto studií. Celkově bylo v obou souborech zaznamenáno 97 druhů cévnatých rostlin a mechů ve vrchovištní a slatiništní vegetaci, z toho v roce 1997 bylo 10 druhů nově zaznamenaných a 8 druhů z této lokality zmizelo. Průměrný počet druhů na čtverec (400 m2) se za 40 let příliš nezměnil. Frekvence druhu vzrostla u 21% druhů (především cévnaté rostliny vyššího vzrůstu včetně stromů, dále polokeře a mechorosty). Bylo měřeno i pH a vodivost v této oblasti, kdy pokles pH v určitých oblastech měl vliv na zvětšení distribuce rašeliníku. Celkově se druhová diverzita zvětšila na území vrchoviště a klesla v nejmokřejších částech slatiniště. U některých druhů byla prokázána také schopnost kolonizovat další území. Všechny tyto změny ukazují na sušší povrch rašeliniště a na vyšší dostupnost dusíku, navíc zvýšené zastínění stromy může spouštět další změny ve vegetaci.
Celá lokalita o velikosti 560 x 300 m byla rozdělena na mřížku se čtverci o velikosti 20 x 20 m a v každém z nich byla zaznamenána přítomnost či absence všech cévnatých rostlin a mechorostů.
- Frekvence výskytu rodu Sphagnum na jednotlivé čtverce vzrostla u většiny druhů, ale celkově vzato je pokrývka rašeliníku nižší než v roce 1954.
- Situace na úrovni společenstev zde byla stabilní, na úrovni rostlinných populací byla zaznamenána vysoká dynamika. Vysokou mobilitu vykazovaly druhy s vyšším výskytem, ale i několik druhů s frekvencí výskytu stejnou či nižší. Nízká mobilita druhu odráží nízkou disperzní schopnost, takže v měnícím se prostředí může vyústit ve snížení jeho výskytu. Mobilita se jeví jako velmi důležitá, protože pokud nějaký druh lokálně na území vrchovišť či slatinišť vymizí, je schopna tyto změny vyvážit i v časovém horizontu menším než 50 let. Dynamika tohoto rašeliniště se může jevit jako velice nízká oproti sukcesní dynamice lesů a zalesněné krajiny v podobném časovém i prostorovém měřítku, ale data vykazují značnou interní dynamiku, jak ve změně druhů v jednotlivých čtvercích, tak v distribuci mnoha druhů.
- Mezi lety 1957 a 1997 poklesl rozdíl v diverzitě mezi územím vrchoviště a okrajem močálu u cévnatých rostlin a vzrostl u mechorostů. To vyústilo ve flóru s menší konzervační hodnotou, některé lokálně méně časté druhy (Hammarbya paludosa, Lycopodiella inundata a Rhynchosa fusca) byly nahrazeny běžně rozšířenými lesními druhy.
- Zvýšené zastínění stromy mohlo zvýšit heterogenitu prostředí, takže se na čtvercích dnes vyskytují světlomilné bažinné mechy i stín snášející lesní druhy cévnatých rostlin i mechů.
- Mnoho druhů (menší druhy cévnatých rostlin a několik mechorostů) nebylo schopno najít nové vhodné habitaty v ten samý čas, kdy zmizely z dosud existujících míst (centrální část slatiniště).
- Složení vegetace zde ovlivňují interní procesy (vysoká mobilita) a externí procesy (změny pH, vodivosti a dalších indikátorů).
- Rozšíření stromů může mít alogenní příčiny, ale se zvýšení zastínění má následně autogenní dopad na celý ekosystém. Může být zapříčiněno ukládáním dusíku a také nižší hladinou spodní vody, která podporuje růst stromů v bažinách.
- S nižší hladinou může také souviset úbytek drobných bylin a graminoidů, které se vyskytují v nejvlhčích habitatech. Některé druhy rašeliníku (Sphagnum majus, S. pulchrum) se ale rozšířily i přes otevřenou vodu a původně vlhké mikrohabitaty.
- Ukládání dusíku může do budoucna zapříčinit snížení produktivity a vitality původně převládajících druhů rašeliníků a šíření méně citlivých druhů.
- Zvýšená acidifikace mohla zapříčinit rozšíření několika druhů rašeliníků.
- Kompetice mezi cévnatými rostlinami a lišejníky o světlo a dostatek živin utváří na vrchovištích a chudších slatiništích strukturu rostlinných společenstev.
- S nízkou hladinou vody stoupá v rašeliništích mineralizace, což zvyšuje dostupnost živin pro cévnaté rostliny (hlavně křoviny). Pomalu rostoucí cévnaté rostliny a mechorosty mohou být nahrazeny jinými více produktivními rostlinami. Diverzita druhů pomalu rostoucích bylin a graminoidů se tak může i nadále snižovat.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
