Co stojí za velikostí areálů šelem?
- Autoři analyzovali vnitro-druhovou varianci rozlohy domovského okrsku 21 druhů šelem (s ohledem na jejich specifickou životní strategii, "life-history" a dynamiku zdrojů potravy) a pokusili se odhalit faktory ovlivňující velikost domovského okrsku (home-range size, HRS), ať už na úrovni vnitřních či vnějších vztahů.
- Velikost domovského okrsku šelem vychází z interakce mezi metabolickými požadavky jedince a dostupností zdrojů. Na druhové úrovni byl medián HRS menší pro všežravé druhy, a zvyšoval se spolu s hmotností těla (R2=0,66). Na vnitrodruhové úrovni byla většina variance vysvětlena vnitřními faktory, např. hmotnost těla, složení potravy, organizace sociálního seskupení, pohlaví; R2=0,39. Zahrnutí vnějších vlivů a vztahů (například průměrná dostupnost zdrojů, sezonalita) umožnila vysvětlení dalších 13 % sledované variance HRS.
Využitelné výstupy:
- Napříč studovanými populacemi se velikost HRS měnila od 0,43 km2 u jezevce lesního (Meles meles) po 8171 km2 u medvěda hnědého (Ursus arctos).(průměr=258,85; n=496).
- Dále pak iNDVI mezi 0,13 a 20,38 (průměr=12,07; n=284), sezonalita (NDVI kontingenční) mezi 0,01 až 0,68 (průměr=0,33, n=284), meziroční variabilita (NDVI stálost) mezi 0,05 až 0,98 (průměr = 0,32, n= 284).
- Na druhové úrovni byl nejlepším vybraným modelem, který podchycoval největší míru variability HRS, ten se začleněnou hmotností těla a složením potravy. Vysvětloval až 66 % variability mediánu HRS na druhové úrovni.
- Závěry autorů ilustrují, jak mohou prostorové nebo časové informace o stávající nabídce zdrojů (a její dynamice získané například ze satelitních dat) zlepšit porozumění problematice stanovení HRS na vnitrodruhových a mezidruhových úrovních.
- Autoři dále doplňují, že je nezbytné do budoucích modelů začlenit konkrétní vnitrodruhové limity HRS vycházející z životní historie daného druhu.
Zdroj:
Duncan, C., Nilsen, B. E., Linnell, C.D.J., Pettorelli, N., Life-history attributes and resource dynamics determine intraspecific home-range sizes in Carnivora, Remote Sensing in Ecology and Conservation, 2015, pp.: 39-41
Zadal:
Radomír Dohnal
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.