Co skutečně přináší investice do obnovy ekosystémů?
Opatření zaměřená na ochranu a obnovu ekosystémů jsou často považována za projekty čistě nákladové, protože jsou založena na neúplných a často chybných analýzách nákladů a přínosů (cost-benefit). Autoři se pokusili vyčíslit na základě revize 2000 případových studií z deseti různých biomů přidanou hodnotu a účinnost ekonomického vkladu pro zlepšení stavu přírody. Autoři pracovali s dvacetiletým časovým horizontem a předpokladem, že zlepšení původního stavu nemůže být stoprocentní.Vyčíslený poměr nákladů a přínosů se pohyboval od 0,05:1 v případě investic do obnovy korálových útesů a pobřežních lokalit (scénář s nejhorším výsledkem) po 35:1 v případě pastvin (scénář s nejlepším výsledkem).
Z přibližně 2000 revidovaných studií mělo jen 94 správně vyhodnocené náklady (cost), a 225 správně nastavené parametry pro vyhodnocení přínosů (benefits).Vnitřní míra výnosnosti revidovaných studií se pohybovala od -14% (korálové útesy a pobřežní lokality) po 59% (louky a pastviny). V případě nejlepšího možného scénáře dosáhly pobřežní systémy tříprocentní pozitivní vnitřní míru výnosnosti a poměr nákladů a přínosů se blížil 1,7, což indikuje, že přínosy přesáhly míru nákladů.Korálové útesy a příbřežní lokality představují ekosystémy s nejvyššími náklady na investice do obnovy. Mají sice vůbec nejnižší pozorované hodnoty vnitřní míry výnosnosti investic, ale současně jsou nositelem největší míry přínosů. V kontrastu s tím mají pastviny, louky a zalesněná půda relativně nízký přínos, zato však vysokou míru návratnosti (20-60%) investic.Mezi obnovené ekosystémy, které se vyznačují největší mírou celkové úspěšnosti (z hlediska porovnání přínosů a nákladů) patří pobřežní a vnitrozemské mokřady, následované tropickými lesy.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
