Co se děje v lese po abiotických disturbancích očima saproxylických brouků?
Autor se pokouší definovat, které environmentální faktory jsou prokazatelně odpovědné za druhovou skladbu podkorních saproxylických brouků na lokalitách dříve postižených abiotickými disturbancemi.
Druhová skladba saproxylických brouků byla na daných lokalitách prokazatelně ovlivněna (prakticky stejnou měrou) jak povahou mikrohabitatu, tak charakterem stromových pater. Efekt vzájemné interakce mezi mikrohabitatem a rozvrstvením stromových pater byl oproti tomu nízký. Zásadním rozdílem ve skladbě bylo členění lesů na jehličnaté/opadavé, přičemž mezi další faktory ovlivňující skladbu (sestupně) patřila fáze odloupávání kůry, vlhkost lýka, přítomnost dřevobytných hub, konzistence lýka a expozice kmene vůči slunci.
Celkem bylo na lokalitách v Primorském regionu odchyceno 502 jedinců saproxylických podkorních brouků náležejících k 32 druhům.
Na lokalitě Oblachnaya Mt. bylo pozorováno 19 druhů brouků a jejich vývojových fází (celkem 177 jedinců) a na lokalitě Gomolyznaya 21 druhů/117 exemplářů. Odpověď saproxylických brouků na výškový gradient nebyla průkazná: Oblachnaya Mt. (F = 0,99; P = 0,40) a také na Gomolyznaya Baza (F=0,63; P = 0,66).
Larvy tesaříků preferovaly spíše rané fáze podkorního rozkladu.
Druh lesáka (Cucujus haematodes) se vyznačoval kontrastní preferencí (larvy v jehličnatých porostech, dospělci v listnatých lesích).
Larvy kovaříků nevykazovaly žádné preference.
Larvy červenáčkovitých (Pyrochroinae, konkrétně Pseudopyrochroa lateralia) vykazovaly preferenci pro mrtvé dřevo napadené houbou a s již narušeným lýkem.
Přirozená obnova po vytěžení lesa (či po jeho zasažení přírodní disturbancí) spolu s ponecháním mrtvého dřeva mezi žijícími stromy s mikrohabitaty může dopomoci k udržitelnému způsobu obnovy cenných porostů, zejména těch s vysokou ochranářskou hodnotou.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
